W. H. Auden – Noční vlak poštovní

Báseň z dokumentu Noční pošta, na němž pracovali mj. Alberto Cavalcanti či John Grierson

Ilustrace Michaela Kukovičová

Hranici přejíždí noční vlak poštovní
vezoucí složenky a šeky bankovní.
Dopisy bohatým, dopisy nuzným,
do krámku na rohu i dívkám různým.
Jede na Beattock po strmé trati,
stoupání nesnadné, času však netratí.
Mine trsy suchopýru, balvan v mokřadu,
přes rameno bílou páru foukne dozadu.
Tiché lány travin, jež vítr sčesává,
hlasitě s funěním překonává.
Pták stočí hlavu, když se blíží,
černé vagony z křovin si prohlíží.
Ovčákův pes dál dlí ve snění,
ví, že směr vlaku sám nikdy nezmění.
Na statku u trati všichni spí dál,
jen hrnek v ložnici lehce se rozkýval.

Úsvit osvěží, svah je zdolán,
vlak sjíždí dolů ke Glasgow,
k vlečným parníkům, skučí přes mýtiny mezi jeřáby,
k lánům strojů, k hutím.
Na temné pláni jak figury šachu.
Skotsko už čeká.
V temných údolích, u jezer zelenkavých
lidé prahnou po novinkách.

Děkovné dopisy, bankovní výpisy,
dopisy z lásky od chlapce i krásky,
účtenky a pozvánky
k obhlídce býčka, k návštěvě strýčka.
Potřebná právní klička, když stahuje se smyčka,
cudná milenců slovíčka.
Novinky ekonomické, novinky komické,
dopisy s obrázky z cest po cizích krajích,
dopisy s čáranicemi na okrajích,
dopisy od strýce, tety a bratrance,
dopisy do Skotska z daleké Proveance,
dopisy soustrastné na vysočinu i do nížiny,
vzkazy, co přes moře míří na Hebridy,
psané na papíru odstínů všemožných,
růžových, vínových, bílých i modrých.
Bohulibé, škodolibé, nudné i cudné,
chladné a úřední a ty srdceryvné.
Vtipné, hloupé, krátké, zdánlivě nekončící,
tištěné, psané ručně, hrubkami překypující.

Tisíce ještě spí,
sní o strašlivých běsech
či o přátelském posezení s muzikou u Cranstnů či Crawfordů.
Spí v dělnickém Glasgow, spí v bytelném Edinburghu,
spí v žulovém Aberdeenu.
Dál sní své sny,
brzy však procitnou a zatouží po dopisech.
A nikdo nezaslechne pošťákovo zaklepání,
aniž by nezrychlil se mu tep.
Uslyšet je a cítit se zapomenut nelze.


přeložila Zuzana Turková

Báseň W. H. Audena byla napsána jako komentář pro závěrečnou část dokumentu Noční pošta (Night Mail, režie Harry Watt, Basil Wright, Velká Británie 1936), který sleduje práci v nočním poštovním vlaku spojujícím Londýn se Skotskem. Film byl produkován společností GPO Film Unit. Jeden z hlasů komentáře ve filmu patří otci britského dokumentu Johnu Griersonovi, mistrem zvuku byl brazilský filmař Alberto Cavalcanti, jehož retrospektivu uvedl MFDF Ji.hlava v roce 2012.




4.13DOK.REVUE
23. 12. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue