Výsledky festivalových klání

Výběr z výroků těch, kdo se během festivalu utkali v prostoru rubrik duel a anketa

Ilustrace: Míša Kukovičová

Festivalová čísla dok.revue přinesla pod hlavičkou „anketa“ a „duel“ několik názorových střetů a miniprůzkumů mínění oslovených osobností dokumentárního světa – tvůrců, ale i pedagogů, producentů či kritiků. Otázky, které jsme jim kladli, se řídily tematickým zaměřením jednotlivých čísel. Ptali jsme se například: Je slovenská dokumentaristika odvážnější než ta česká? Má filmové vzdělání smysl? Jak si stojí český politický film? A čeho je dnes továrna symbolem?

Několik z dotázaných se jalo polemizovat se samotnou otázkou: Vít Klusák, jehož jsme požádali o definici „politického dokumentu“, má například za to, že označovat dokument za „politický“ je nadbytečné: každý dokument má politickou dimenzi, „a to i tehdy, když zrovna nepojednává o životě na stranickém sekretariátu“. Pavla Smejkala zase vedla výzva srovnat českou a slovenskou dokumentární kinematografii k tomu, zamyslet se nad oním neustále pociťovaným tlakem srovnávat Slováky s Čechy. Na slovenské straně identifikuje symptomy „sebakolonializujúcej, traumatickej kultúry, ktorá je založená na bytostnom pocite absencie a zaostávania za civilizovanejším svetom“, kterýmžto výrokem, paradoxně, slovenské trauma jen prohlubuje. Sebezpytování je však vlastní i jiným národům: Smejkalova partnerka v duelu Anna Stejskalová například vyzdvihuje slovenskou odvahu – a nepřímo tak kritizuje českou zbabělost – utkat se s předlistopadovými národními dějinami. A původní otázku proměňuje také Pavel Sterec, který se místo nad továrnou jako takovou zamýšlí nad zubatou ikonou z jihlavského vizuálu, jež v něm ovšem rozehraje takovou síť asociací, že plánované zúžení otázky nebylo nejspíš nutné. „Piktogram je tak zatížen různými významy, že se divím, že se ještě zcela nevyprázdnil,“ komentuje sám tuto žeň.

Z juxtapozice různých odpovědí někdy vzešlo neplánované napětí, o to překvapivější, vyskytlo-li se v odpovědích na zdánlivě nekontroverzní otázky, jako byla například prosba o srovnání českého dokumentu 2014 s dokumentem v jiné zemi. Iwona Lyko, polská filmová historička, například v české dokumentaristice identifikuje „pozoruhodnou a nadějnou tendenci“, kterou charakterizuje jako „hledání nových formálních východisek.“  „Jsme svědky rozšíření referenčního rámce českých nonfikčních filmů,“ dodává. Kontrapunkt k tomuto pozorování představuje odpověď Štěpána Bendy, jenž jako referenční rámec pro českou kinematografii použil německý dokument. Má za to, že české dokumenty jsou „příliš ovlivněny současnou českou televizní estetikou. V Německu to není tak zlé.“

Větší kontroverzi jsme naopak očekávali v případě polemiky o potřebnosti filmového vzdělání. Původně oslovený protějšek letošního vítěze České radosti Martina Duška, Karel Vachek, se ovšem se svým bývalým studentem nechtěl v duelu utkat, a tak jsme nakonec oslovili Vachkovu kolegyni z FAMU Alici Růžičkovou. Mezi ní a Duškem ovšem zavládl překvapivý soulad: oba škole připisují důležitou roli v tom, že zbavuje studenty ostychu či strachu, a oba mluví o potřebnosti toho být vystaven mnoha filmům, získat analytický pohled, zbavit se, jak říká Dušek, počáteční „dojmologie“. A oba zdůrazňují (Dušek snad jen o něco přímočařeji) nutnost existence vlastní touhy po vyjádření, vlastního pohledu, vlastního myšlení, jež škola filmaře naučit nemůže. Jedině to představuje nutnou podmínku, na které tvůrčí dokumentaristika závisí.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková

starší články

5.14DOK.REVUE
24. 11. 2014


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film