Výroční anketa 2010 / T - Ž

Klára Tasovská - Helena Třeštíková - Karel Vachek - Ivan Vojnár - Karel Žalud

Otázku, který dokumentární film, kniha nebo událost byla pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnější a proč, jsme položili již popáté koncem roku českým dokumentaristům. 

Klára Tasovská

1/ Peter Mettler: Gambling, Gods and LSD. Radostné potvrzení toho, že dokumentární film může vypadat právě takhle (docalliancefilms.com).

2/ Jean Améry: Vztáhnout na sebe ruku. Analýza sebevraždy jakožto „krajního projevu svobody“ bez obvyklého přístupu psychologie nebo sociologie. Esej vyprávěná z pohledu sebevrahů, kterým se sám Améry stal krátce po dopsání tohoto textu. I když s autorem nemusíme souhlasit, nabízí pozoruhodný pohled na život a smrt.

Helena Třeštíková

1/ Pro mě jako pro režisérku časosběrných filmů bylo extrémně zajímavé vidět sérii filmů Evoluce 4 z revoluce Pavla Kouteckého a Jana Šikla. Vnímám tento projekt jako celek, kde jednotlivé portréty dohromady skládají obraz doby. Věřím, že za dalších dejme tomu dvacet let budou diváci žasnout ještě více, než žasneme dnes my – jak pozoruhodnou a fascinující dobu ty filmy zachycují. A jak zajímavým způsobem. 

2/ Amos Oz: Příběh o lásce a tmě. Ta kniha má něco z dokumentu – reálné osoby, příběhy, osudy a zároveň je úžasně napsaná.

Karel Vachek

1/ Vše pro dobro světa a Nošovic Víta Klusáka, protože přináší český pohled na globalizaci. JUDr. Michal Danišovič režiséra Martina Kohouta, protože předvádí sametovou revoluci i jako hierarchicky řízenou restauraci, a tedy jako nepříliš veselý happening (dobře napsaný scénář). Dále film Terezy Reichové Manuál na výrobu teroristy, na němž oceňuji popis embrya baskické nezávislosti. A snímek Apoleny Rychlíkové Vajíčka pro připomenutí výroby lidských embryí v závislosti na tržní ceně ženských vajíček a spermatu. 

2/ Pečlivě jsem listoval několika svazky knih spisů kardinála Tomáše Špidlíka. Ať se začtu kdekoli, tak ke mně promlouvá člověk s charakterem.

Ivan Vojnár

Včera jsem viděl v curyšském Arthousu nový celovečerní dokumentární film osmdesátilétého amerického režiséra Fredericka Wisemana Le Dance. Seriózní a přitom velmi uvolněná studie tělesnosti a pohybu, natočená s několika stovkami tanečníků v budově pařížské Opery. Téměř tříhodinový film nic nepředstírá, nevnucuje jednostranné názory, pozorně sleduje těla v proměnlivé dynamice různých světově proslulých choreografií. Postupně narůstá obecnější výpověď o lidech bez jakékoliv potřeby stylizace a autorských spekulací. K přečtení a zamyšlení doporučuji novou knihu originálního sociologa Zygmunta Baumana Umění života. V závěru knihy navíc překvapí pronikavý, nekonformní pohled na módního filosofa Friedricha Nietzscheho.

Karel Žalud

1/ Žádný, protože jsem žádný neviděl. 

2/ Žid Süss od Liona Feuchtwangra a Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka.

Úvodník>>A - H>>J - K>>P>>R - Ř>>S - Š>>T - Ž




5.10DOK.REVUE
03. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film