Výroční anketa 2011 / J - M

Vít Janeček - Petr Jančárek - Miroslav Janek - Vít Klusák - Lucie Králová - Martin Mareček

V tradiční anketě Dok.revue jsme se ptali českých dokumentaristů: 1/ která přečtená kniha, 2/ který zhlédnutý film - pro ně byly tento rok nejpodstatnější.

 

Vít Janeček 

1/ Kluk na kole – belgický film bratří Dardennů. Není to dokument, ale ve vysoce veristickém stylu a nedoslovném vyprávění rozehrané sociální drama s mnoha vrstvami a dobrým koncem. Tmář a jeho rod – průhledný film Karla Vachka o neprůhlednosti metafyzických vrstev, které jsou takové proto, že se máme starat hlavně o tento svět, ale vzít tyto vrstvy na vědomí. A pak Pod sluncem tma Martina Marečka, pro své zenové kvality. 

2/ Temné noci duše od Thomase Moora. 

 

Petr Jančárek 

1/ Určitě první povedené filmečky mých studentů na Slezské univerzitě v Opavě. 

2/ Deník 1920, zapsaný během anabáze bolševiků na Volyň a do Haliče Isaakem Babelem, tehdy sovětským válečným zpravodajem. Reálný pohled na rudá vojska a jakoby pro nás napsané poznámky typu: český statek, úhledný, bohatý, dobrý hospodář... ruský statek, bláto, zmar, není co rekvírovat... Na Volyni se narodili moji prarodiče – polská babička a český dědeček. Odtud je pak Stalin poslal v dobytčácích zaplnit sever Čech po vyhnaných Němcích. Točím někdy rozhovory se světovými umělci, politiky, filosofy. Ale své nejbližší jsem vyzpovídat nedokázal, nezeptal jsem se jich na jejich život, dokud byl čas... A to mi připomněl Babelův Deník 1920.

 

Miroslav Janek 

1/ Věra Chytilová: Pytel blech. Osobní příběh + společenské téma + osobitý způsob vyprávění… Co víc si může člověk přát? 

2/ Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel, Mýcení, Ztroskotanec, Chůze, Ano, Beton, atd. Soustavnější četba románů Thomase Bernharda pomáhá rozehnat zimní chmuru. Vhodné zejména pro leden–únor. Pozor! Nebezpečí předávkování! V těsném závěsu pak novinka Martina Ryšavého Vrač.

 

Vít Klusák 

1/ Z etablovaných jmen: Tmář a jeho rod Karla Vachka. Oduševnělý film o kruzích v obilí, strašidlech a pánubohu. Filmová bohoslužba. „Sváteční slovo“ v jediné snesitelné podobě. Režisér Vachek v nejlepší kondici. Z nových jmen: Jan Strejcovský studuje druhým rokem dokument na FAMU. Loni natočil tématem odvážný a stylem odbrzděný film, jehož název kvůli jistému nebezpečenství stran zobrazeného raději neuvedu. Obecně řečeno: portrét kapitalismu v jeho nejnablblejší a nejrozežranější podobě. 

2/ Ludmila Trapková a Vladislav Chvála: Rodinná terapie psychosomatických poruch. Podtitul: Rodina jako sociální děloha. Stěžejní shrnutí mnohaleté praxe dvou chytrých a za roh vidoucích lékařů, které nebaví léčit příznaky. 

 

Lucie Králová

1/ Dva české filmy, které jsou pro mě podstatné tím, jak každý po svém překračuje hranice, a to nejen České republiky: Karel Vachek: Tmář a jeho rod a Martin Mareček: Pod sluncem tma. Většinu času jsem letos věnovala sérii autorských dokumentů z našeho cyklu proStory o současné české architektuře a jejích kontextech, dovolím si tedy upozornit na některé z nich, které myslím výrazně přesahují běžně chápanou definici televizního pořadu: Adam Oľha: Monitor venkova, Filip Remunda: V duchu betonu, Vít Klusák: Hrad pro všechny.

 

Martin Mareček 

1/ Filmů v kině jsem letos moc neviděl, ale šel jsem na jihlavském festivalu do videotéky East Silver a tam jsem strávil několik podstatných hodin. Takže z fragmentů: Miluju tě, Pavel Kostomarov, Alexandr Rastorgujev – film natočený aktéry vybranými v konkurzu, blízkost, limity dokužánru. Abendland, Nikolaus Geyrhalter – jako celek od autora filmu Chléb náš vezdejší nepřekvapí, spíš unaví, ale některé výjevy noční civilizace jsou intenzivní. 

2/ Madynka, Astrid Lindgrenová – divoká i spravedlivá hrdinka = největší společný zážitek při četbě s dětmi. Vojna a mír, Lev Nikolajevič Tolstoj – nový překlad Libora Procházky sice škobrtá, ale ponor nezkazí. O přibjehi Ferko, Keva, Albína. Máša Bořkovcová, Markéta Hajská, Vojtěch Mašek – dokumentární komiks!

Úvodník>>A - H>>J - M>>P - R>>S - T>>V - Ž





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

6.20Nejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty o přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.
dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička budou zhruba třikrát až čtyřikrát ročně udílet vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme dvě tabulky: jednu z března a druhou – aktuální – z počátku září.redakce dok.revue
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

5.11DOK.REVUE
17. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty o přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.