Výroční anketa 2011 / J - M

Vít Janeček - Petr Jančárek - Miroslav Janek - Vít Klusák - Lucie Králová - Martin Mareček

V tradiční anketě Dok.revue jsme se ptali českých dokumentaristů: 1/ která přečtená kniha, 2/ který zhlédnutý film - pro ně byly tento rok nejpodstatnější.

 

Vít Janeček 

1/ Kluk na kole – belgický film bratří Dardennů. Není to dokument, ale ve vysoce veristickém stylu a nedoslovném vyprávění rozehrané sociální drama s mnoha vrstvami a dobrým koncem. Tmář a jeho rod – průhledný film Karla Vachka o neprůhlednosti metafyzických vrstev, které jsou takové proto, že se máme starat hlavně o tento svět, ale vzít tyto vrstvy na vědomí. A pak Pod sluncem tma Martina Marečka, pro své zenové kvality. 

2/ Temné noci duše od Thomase Moora. 

 

Petr Jančárek 

1/ Určitě první povedené filmečky mých studentů na Slezské univerzitě v Opavě. 

2/ Deník 1920, zapsaný během anabáze bolševiků na Volyň a do Haliče Isaakem Babelem, tehdy sovětským válečným zpravodajem. Reálný pohled na rudá vojska a jakoby pro nás napsané poznámky typu: český statek, úhledný, bohatý, dobrý hospodář... ruský statek, bláto, zmar, není co rekvírovat... Na Volyni se narodili moji prarodiče – polská babička a český dědeček. Odtud je pak Stalin poslal v dobytčácích zaplnit sever Čech po vyhnaných Němcích. Točím někdy rozhovory se světovými umělci, politiky, filosofy. Ale své nejbližší jsem vyzpovídat nedokázal, nezeptal jsem se jich na jejich život, dokud byl čas... A to mi připomněl Babelův Deník 1920.

 

Miroslav Janek 

1/ Věra Chytilová: Pytel blech. Osobní příběh + společenské téma + osobitý způsob vyprávění… Co víc si může člověk přát? 

2/ Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel, Mýcení, Ztroskotanec, Chůze, Ano, Beton, atd. Soustavnější četba románů Thomase Bernharda pomáhá rozehnat zimní chmuru. Vhodné zejména pro leden–únor. Pozor! Nebezpečí předávkování! V těsném závěsu pak novinka Martina Ryšavého Vrač.

 

Vít Klusák 

1/ Z etablovaných jmen: Tmář a jeho rod Karla Vachka. Oduševnělý film o kruzích v obilí, strašidlech a pánubohu. Filmová bohoslužba. „Sváteční slovo“ v jediné snesitelné podobě. Režisér Vachek v nejlepší kondici. Z nových jmen: Jan Strejcovský studuje druhým rokem dokument na FAMU. Loni natočil tématem odvážný a stylem odbrzděný film, jehož název kvůli jistému nebezpečenství stran zobrazeného raději neuvedu. Obecně řečeno: portrét kapitalismu v jeho nejnablblejší a nejrozežranější podobě. 

2/ Ludmila Trapková a Vladislav Chvála: Rodinná terapie psychosomatických poruch. Podtitul: Rodina jako sociální děloha. Stěžejní shrnutí mnohaleté praxe dvou chytrých a za roh vidoucích lékařů, které nebaví léčit příznaky. 

 

Lucie Králová

1/ Dva české filmy, které jsou pro mě podstatné tím, jak každý po svém překračuje hranice, a to nejen České republiky: Karel Vachek: Tmář a jeho rod a Martin Mareček: Pod sluncem tma. Většinu času jsem letos věnovala sérii autorských dokumentů z našeho cyklu proStory o současné české architektuře a jejích kontextech, dovolím si tedy upozornit na některé z nich, které myslím výrazně přesahují běžně chápanou definici televizního pořadu: Adam Oľha: Monitor venkova, Filip Remunda: V duchu betonu, Vít Klusák: Hrad pro všechny.

 

Martin Mareček 

1/ Filmů v kině jsem letos moc neviděl, ale šel jsem na jihlavském festivalu do videotéky East Silver a tam jsem strávil několik podstatných hodin. Takže z fragmentů: Miluju tě, Pavel Kostomarov, Alexandr Rastorgujev – film natočený aktéry vybranými v konkurzu, blízkost, limity dokužánru. Abendland, Nikolaus Geyrhalter – jako celek od autora filmu Chléb náš vezdejší nepřekvapí, spíš unaví, ale některé výjevy noční civilizace jsou intenzivní. 

2/ Madynka, Astrid Lindgrenová – divoká i spravedlivá hrdinka = největší společný zážitek při četbě s dětmi. Vojna a mír, Lev Nikolajevič Tolstoj – nový překlad Libora Procházky sice škobrtá, ale ponor nezkazí. O přibjehi Ferko, Keva, Albína. Máša Bořkovcová, Markéta Hajská, Vojtěch Mašek – dokumentární komiks!

Úvodník>>A - H>>J - M>>P - R>>S - T>>V - Ž





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od jara 2020 hvězdokupu, v níž vybraní čeští filmoví kritici a kritičky a také jedna slovenská kritička budou udílet vybraným současným dokumentům počet hvězdiček, podle kterých dílo hodnotí.redakce dok.revue
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

5.11DOK.REVUE
17. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue