Výroční anketa 2009 / M - Ř

Martin Mareček - Radim Procházka - Theodora Remundová - Martin Řezníček

Snímek ze seriálu "Žena za pultem"

Čeští dokumentaristé představili některé zdroje inspirací či konfrontací, výzvy k dalšímu promyšlení skutečnosti a filmu a již čtvrtý rok odpovídali v anketě DOK.REVUE na otázku:

Který dokumentární film, kniha anebo kulturní událost byla pro vás v uplynulém roce nejdůležitější a proč? (rok vzniku nerozhoduje)

Martin Mareček

Jan Hus – mše za tři mrtvé muže – film, který by autor – Miroslav Bambušek – do škatulky „dokument“ určitě nevhodil, ale pod tímto označením ho eviduje ČFTA i festival v Jihlavě. To jen potvrzuje stále zbytečnější značkování žánrového teritoria. Dílo, které jsem vlastně při projekci špatně snášel – zajíkavé, uštěpačně žonglující se symboly, ale hravě syrové, přes vrstvy – jednoduché. Plamen. Moralita. V české krajině je málo ohnivých gest. Dlouho mě pálilo v hlavě.

Spřízněni volbou – Johann Wolfgang Goethe – doplňuji si literární vzdělání. Koncentrovaná architektura etiky – „ O látkách, které se při setkání rychle zmocňují jedna druhé a navzájem se přeměňují, říkáme, že jsou spřízněné.“

Radim Procházka

Kniha Kmotr Mrázek od Jaroslava Kmenty. Vůbec ne kvůli nějaké literární či publicistické úrovni. Ostatně autorský text se z knihy postupně až na pár vysvětlujících poznámek vytrácí. Ovšem je to skutečně plnohodnotná matérie pro další výzkum, ať už vědecký, nebo umělecký. Je to ryzí dokument mafiánské familiární mluvy či mafiánského smyslu pro humor. Inspirující je mafiánská pracovitost a tvořivost: na práci myslí dvacet čtyři hodin denně a každý problém má nějaké řešení. Dozvíme se hodně i  o způsobu napojení na státní správu a politickou reprezentaci. Je důležité vědět, kdo to jsou Téčko, Íčko či Vodník a že Mlhovi peníze nic neříkají, zatímco Prófá je má rád. Na druhou stranu je mi trochu líto, že jsme jako daňoví poplatníci zaplatili ty tuny odposlechů a teď na nich vydělává pan Kmenta. Způsob zveřejnění těch závažných dokumentů měl být jiný, ale aspoň že je takový, jaký je.

Theodora Remundová

Film Margarety Hrůza Domov, loutkářský horor Krvavé koleno, který jsem viděla na festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem, a právě čtu knihu od Irvina D. Yaloma Pohled do slunce. Asi jako kdekdo nejsem vyznavačem anket o nej..., tyhle věci mě teď tak občas plují hlavou.

Martin Řezníček

Film: Pizza v Osvětimi režiséra Moshe Zimermana mi utkvěla pevně v mozku. Režisér mapuje týdenní výlet bývalého vězně a jeho dvou dospělých dětí po koncentračních táborech. Trochu se prostřednictvím tohoto filmu dá pochopit nepochopitelné a pak se přímo před kamerou odehraje zázrak katarze, díky kterému vám dojde, že některé věci se jednoduše pochopit nedají a je to tak i dobře. To je něco, co se mně po rovněž týdenním putování po koncentračních táborech ve filmu nepodařilo, přestože zkušenost z dotyku nepoznatelného zůstane již také na celý život. Pak mi hlasitě zní v hlavě Souboj s mozkem Honzy Šípka a ještě po-řád nezmizela Ivetka a hora Víta Janečka – v obou případech filmová magie, každá jiná a pokaždé neočekávatelná. Kniha: Sovětská brutální svévole a československý ustrašený králíček Vladimíra Bystrova – název je, myslím, vypovídající. Autorovo téma, kterému se věnuje s úsilím a vytrvalostí. Historie více něž 50 let stará, s pevnou vazbou k současnosti. A pro nechápavé – je užitečné si pořád znova uvědomovat, co a kdy v dějinách k nám vůbec z Rusi přišlo dobrého. Jeden politik běhá do Moskvy na raport a slibuje po volbách – že vše zařídí, jak si věrchuška žádá, druhý se z obdivu k moci láme v pase a před samotným Vladimirem Vladimirovičem Putinem, v pohnutí mysli, zapomíná na vlastní jazyk a vytahuje – ruštinu... a straší nás při tom Německem.

Úvodník>>A - K>>M - Ř>>Š - Ž





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička budou zhruba třikrát až čtyřikrát ročně udílet vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme dvě tabulky: jednu z března a druhou – aktuální – z počátku září.redakce dok.revue
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

5.9DOK.REVUE
08. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue