Výroční anketa 2009 / A - K

Jan Gogola ml. - Vít Janeček - Miroslav Janek - Vít Klusák - Lucie Králová - Tomáš Kudrna

Snímek ze seriálu "Inženýrská odysea"

Čeští dokumentaristé představili některé zdroje inspirací či konfrontací, výzvy k dalšímu promyšlení skutečnosti a filmu a již čtvrtý rok odpovídali v anketě DOK.REVUE na otázku:

Který dokumentární film, kniha anebo kulturní událost byla pro vás v uplynulém roce nejdůležitější a proč? (rok vzniku nerozhoduje)

Jan Gogola ml.

Kniha-událost nizozemského architekta Rema Koolhaase Třeštící New York / Retroaktivní manifest pro Manhattan, která představuje vznik New Yorku jako realizaci utopie či jako stavebnici v rukou dospělých dětí, jak to dokazuje třeba fotografie z karnevalu, na které tehdejší architekti města, převlečení za svoje stavby, tvoří balet „Silueta New Yorku“. „Thomas Gillespie musí zvládnout nemožné: oblečen jako prázdnota má představovat nejmenovanou stanici podzemní dráhy.“ Stavebnicí je i samotná kniha vyrůstající jako koláž zmanhattanské mřížky, namalované jako půdorys města před 200 lety: „Ve skutečnosti je to nejodvážnější akt predikce v západní civilizaci: půda, kterou rozděluje, je neobydlená; obyvatelstvo, které popisuje, je domněnkou; stavby, které rozmisťuje, jsou přeludy; aktivity, které rámuje, neexistují.“

Vít Janeček

Vzato s odstupem, nejvíc jsem letos žasnul nad celovečerní esejí Jana Šípka Souboj s mozkem – v Jihlavě dostal zvláštní cenu poroty. Mozek je neviditelný pro druhé stejně jako sám pro sebe – a tvář cestu k němu jen naznačuje. Tento film dokázal otevřít více než životy čtyř hlavních protagonistů (počítám i režiséra). Považuji za nutné uvést zde i „neviditelného“ programového ředitele jihlavského festivalu Petra Kubicu, který akci, jež je pro svoji dnes už světovou unikátnost oceňována, ale i kritizována, léta zásadním způsobem spoluvytváří. A pak Brouilletův film Obklíčení – demokracie v osidlech neoliberalismu a Marečkův Auto*Mat. Nevejde se mi sem už víc, než že každý by je měl vidět.

Miroslav Janek

Kniha: Pobyl jsem dlouhý čas na Sibiři s Martinem Ryšavým prostřednictvím jeho knihy. Nevím, jestli to bylo pro mě to nejpodstatnější literární dílo, rozhodně to však bylo tento rok moje nejdelší čtení. Film: S několikaletým zpožděním (zato několikrát za sebou a  v kině) jsem zhlédl filmy Den chleba a Silnice, které natočil Sergej Dvorcevoj. Obdivuji jeho naprostou důvěru v sílu okamžiku, který se odehrává před kamerou. Událost: Poprvé v životě jsem naložil zelí.

Vít Klusák

Budu nízce televizní a na závěr nevhodně osobní. Naprosto vážně oceňuju snahu TV Prima uzdravovat české (tj. většinou přepálené, nečerstvé, nezdravé, nechutné a především nelaskavé) restaurace prostřednictvím dokumentární série pana kuchaře Zdeňka Pohlreicha. (To bylo pořád řečí, že dokument je doménou České televize.) A pak mám radost, že brácha Pavel Klusák přestoupil z barikády hudebních posuzovatelů na barikádu tvořivou a založil hudební label Klíče. Těším se na plody jeho poučeného vkusu.

Lucie Králová

V české kotlince se pro mě letos zrodily dvě filmové události: film Martina Marečka Auto*Mat – skvělý film, podstatný mimo jiné pro skutečně poctivý přístup autora k tématu automatického zamořování našeho světa automobily („jedu v tom taky“) a zároveň pro občanskou aktivitu, film provázející, takový prodloužený život filmu směrem kmožné proměně. Opravdu nevím, jak teď naložím se svým čerstvým řidičákem… Mimořádný film Miroslava Bambuška Jan Hus – mše za tři mrtvé muže. Odvážný film o osobní odvaze, nejen svou experimentální formou (celovečerní „hraný“ film na 8mm materiál, originální zvuková dramaturgie, vynikající rucho-hudba Petra Kofroně), ale především tématem samotným a nakonec i úctyhodnou snahou AČFK tento film dnes distribuovat v českých kinech.

Tomáš Kudrna

Nejpodstatnější událostí letoška pro mě osobně byl workshop Sundance Edit Lab. Organizuje ho slavný Sundance Documentary Fund. Workshop se navíc odehrává v Sundance Resortu, který Robert Redford objevil při natáčení filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, takže to nešlo odmítnout. Workshop byla vlastně týdenní intenzivní práce na hrubém sestřihu filmu, přičemž ve střižně s námi sedělo několik ostřílených střihačů, většinou z USA. Po večerech jsme si promítali filmy všech lektorů a  z toho všeho, co jsme viděli, mě nejvíc zaujaly filmy, se kterými přijel střihač Joe Bini, dneska už stálý spolupracovník Wernera Herzoga. Jeho pomoc ve střižně pak byla naprosto zásadní.

Úvodník>>A - K>>M - Ř>>Š - Ž





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička budou zhruba třikrát až čtyřikrát ročně udílet vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme dvě tabulky: jednu z března a druhou – aktuální – z počátku září.redakce dok.revue
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

5.9DOK.REVUE
08. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue