Vybrané filmy a hosté 15. MFDF Ji.hlava / 2. část

Představujeme vybrané filmy některých sekcí 15. ročníku jihlavského dokumentárního festivalu

Třetí světová válka

Reality TV

Představí nejzajímavější světové televizní pořady z žánru reality. Letošní výběr má širší zaměření – vedle docu soapů to budou také ukázky mockumentů a social reality. Výjimečnou podívanou je britský fikční dokument Zajetí prince Harryho, zabývající se možnými reakcemi na únos prince Harryho při výkonu vojenské služby v Afghánistánu. Další fikční dokument Třetí světová válka je úvahou o tom, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nepadly komunistické režimy. Americké docu soapy Ty pravé hospodyně z NY a Ženy mafiánů se věnují životu žen v různém sociálním postavení – druhý titul zachycuje osudy manželek zatčených mafiánů. Sociální reality reprezentuje americká Nejlepší škola, pořad o vztahu místní komunity k podfinancované veřejné škole a britská reality Poslanci do paneláku, v němž se poslanec parlamentu dobrovolně ocitne mezi nejchudšími obyvateli Británie.

Akta Krajina

Tradiční sekce Do historie připomene třemi filmy osobnost Vladimíra Krajiny (1905 – 1993), vědce, politika a jednoho z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za 2. světové války. Vynikající botanik působil ve dvacátých a třicátých letech na řadě světových univerzit, díky stipendiu americké univerzity v Yale mohl osm měsíců bádat na Havajských ostrovech, kde natočil film Aloha-oe. Snímek, pojmenovaný podle havajského pozdravu na rozloučenou, bude přesně osmdesát let od své premiéry v říjnu 1931 uveden v Jihlavě.

Už od počátku nacistické okupace se podílel na demokratickém odboji, kterému se věnuje snímek Akta Vladimír Krajina (2011). Na otázku, co měli společného Krajina odbojář a Krajina botanik, odpovídá jeho režisér Pavel Kačírek: „Jako botanik byl spíše statistik, který pracoval v terénu a sbíral materiály, což mu možná pomáhalo při sbírání a předávání šifrovaných zpráv exilové vládě v Londýně. Jeho odbojovou činnost však musíme chápat v širším kontextu boje za svobodu a demokratické ideály Masarykovy republiky. Nepochybně měl velké charisma a dokázal nadchnout a přesvědčit pro své myšlenky okolí, ať už jako poválečný významný protivník komunistů, nebo později jako zakladatel systému přírodních rezervací a průkopník trvale udržitelného rozvoje v Kanadě.“

Krajinovy teoretické zásluhy v oblasti botaniky a úspěšné ekologické projekty přírodních rezervací, jimž se zcela oddal v druhé polovině svého života, připomene kanadský dokument Lesy a Vladimír Krajina režiséra Toma Radforda z roku 1978.

Aloha-oe

Sudetští Němci: Dny odsunu

Další kapitola sekce Do historie uvede filmové týdeníky a dokumenty z let 1945–1947 zachycující odsun německého obyvatelstva z Československa. Ukáže odsun v jeho autenticitě (přesněji v autenticitě dobové rétoriky) tak, jak jej zachytili a jak o něm ve své době informovali českoslovenští zpravodajové. Pro diváka to znamená ocitnout se mezi promítanými obrazy (vidět), které byly určeny poválečným očím, a současnou interpretací (přemýšlet). Uvidí podpis dekretů prezidentem Benešem, šot o výbuchu cukrovaru v Krásném Březně, připisovaný německým záškodníkům, i unikátní materiál ze sběrného tábora v Mariánských Lázních, kde komentář hrdě hlásí, že „... Němci jsou zvyklí na větší životní prostor, proto jich v krytých vagonech jede maximálně třicet“.

Nedej se

Nedej se, jeden z nejstarších dokumentárně-publicistických cyklů, je jediný investigativní ekologický pořad ČT. Nedej se nedává slovo kmotrům, ale místním sdružením, vzniklým na záchranu ohrožené lokality či nazrálého problému, zpravidla s celostátním přesahem (kauzy typu obřích spaloven namísto zanedbané recyklace, příčin stupňujících se povodní, miliardových podvodů s lesními tendry). Převažují tu přírodovědné, nikoli politické argumenty. Argumenty, jež se do hlavních vysílacích časů nedostanou. Proto relace, tak milovaná vědci, je nemilovaná politiky. A proto přistál na její adresu bezpočet stížností i žalob: příznačné je, že ani jeden ze soudů pořad neprohrál.

Luxusní večírek 1986

Fragment privátního videa je záznamem z oslav narozenin manželky tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Amatérský snímek je jedinečným svědectvím o tom, jak se bavili mocní na sklonku komunistické éry, co jedli, co pili, co si vyprávěli, čemu se smáli. Večírku se zúčastnili také výkonní umělci Jan Wagner, Jiřina Bohdalová, Dagmar Veškrnová a Jiří Krampol. (Prostý záznam)

Radiodokument

Ve spolupráci s Českým rozhlasem proběhne na jihlavském festivalu ve dnech 27. až 29. 10. přehlídka tuzemských i zahraničních rozhlasových dokumentů spojená s tematickými diskusemi s pozvanými autory radiodokumentů. Vybrané pořady připomenou tvorbu nestora české dokumentaristiky i mladé generace, oživí minulost skrze svědectví pamětníků a otevřou diskusi o přesahu rozhlasu a rozhlasového dokumentu do filmu, televize a nových médií.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

3.20Politika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin Mišúr
2.20Není jeden feminismusZamyšlení nad dokumentaristkami inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách.Martin Šrajer
1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková

starší články

4.11DOK.REVUE
10. 10. 2011


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue