Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?

Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?

Z filmu Vlci na hranicích

V srpnu roku 2017 jsem se vracel z natáčení svého prvního celovečerního filmu Kibera: Příběh slumu, trochu smutný z toho, že jsme se po pěti měsících dobrali k jeho konci. Přemýšlel jsem nad tím, o čem asi bude můj další film, následně jsem otevřel noviny a jako první mě zaujala krátká reportáž o protestu proti vlkům, který zorganizovali farmáři na Broumovsku. U článku byla fotka Jana Šefce, jednoho z pozdějších protagonistů našeho nového dokumentu, jenž v rukou držel transparent s nápisem „Divočina na Aljašku!“. Okamžitě jsem si začal představovat film, který není až tak o vlcích, ale spíš o lidech, kteří žijí v oblasti, kam se vlci vracejí. Ne že bych se chtěl vyhnout zobrazování vlků, ale spíš mě lákalo zpřítomnit je nepřímo – skrze pocity, které vyvolávají v lidech, a skrze různé metafory s širším společenským přesahem. Velmi nápomocný mi v tomto směru byl již zmíněný transparent „Divočina na Aljašku!“.

Téma oddělení člověka od přírody a jeho dopady na lidskou psychiku mě zajímalo vždycky a čím hlouběji jsem se nořil do situace na Broumovsku, tím více jsem nabýval jistoty, že se nám před očima odehrává naprosto unikátní situace. Člověk v tomto kraji zvítězil nad přírodou již před čtvrt stoletím, kdy ji zbavil všech predátorů – vlků. Po dobu dvou set padesáti let zde tak žili lidé v krajině, která byla naprosto podmaněná a snadno předvídatelná. A právě o onu předvídatelnost s příchodem vlka zdejší obyvatelé přicházejí a každý na tu ztrátu reaguje po svém.
 

Tomáš Havrlant musí stádo ovcí chránit před vlky. Záběr z chystaného filmu Vlci na hranicích.
 

Mnoho lidí se proti této situaci bouří. Navíc jsou rozohněni tím, že se proti vlkům nemohou bránit, protože jsou tato zvířata chráněna státem. Často zmiňovaným slovním spojením, které jsme během natáčení slýchali, je „zrada a podraz státu“. Na druhé straně je zde mnoho těch, kteří vlky přijímají jako přirozenou součást krajiny a snad i naději na její záchranu.

Od začátku bylo naším cílem nesoudit ani jednu ze skupin obyvatel. Snažili jsme se docílit objektivního pohledu na situaci a pochopit maximálně individuální příběhy lidí stojících na obou stranách, jejich osobní motivace, frustrace, ale  třeba i naději na usmíření. Řekl bych, že autorsky jsme od začátku natáčení stáli mezi oběma tábory. Zároveň zde však existuje ještě jedna rovina konfliktu – člověk a příroda, kdy si troufám tvrdit, že jsme stáli na straně přírody. A právě díky tomu jsme mohli objektivně nahlížet na obě skupiny – zpovzdálí z broumovských lesů, kde příroda a vlci jsou něčím, co na rozdíl od lidí nehodnotí, nemyslí a nehádá se a vedle čeho lidský svět vypadá trošku jako absurdní divadlo, v němž skrz vyhrocené emoce řešíme problémy, které jsou často vykonstruované, a díky tomu přehlížíme ty reálné.
 

Autor dokumentu Vlci na hranicích Martin Páv. Foto Petr Racek
 

Během natáčení a diskutování s místními jsme často slýchali názor, že rozdělení společnosti v názoru na návrat vlků do jisté míry kopíruje i politické rozdělení: „náplava“ z měst, smýšlející obvykle liberálně, stojí na straně vlků, zatímco starousedlíci, mající většinou konzervativní a víc pravicové uvažování jsou proti návratu vlků. My jsme se se štábem rozhodli neklást velký důraz na politickou orientaci, ale primárně hledat metafory v každodenním životě protagonistů. Důležité tak pro nás bylo představit nejen jejich vztah k vlkům, ale i jejich vztah k prostředí, ve kterém žijí, a také k životu obecně. Nalezli jsme tak nakonec ještě jeden často se opakující princip – pro lidi, kteří chtějí mít život pod kontrolou, vlci ztělesňují vše, kvůli čemu svoji kontrolu ztrácejí, a nenávidí je za to. Pro lidi, kteří vnímají život primárně jako sled nepředvídatelných událostí, vlci představují výzvu, která nás připravuje na další a větší problémy, jež mohou v našich životech přijít.

Možná tedy budoucnost vztahu lidí a přírody bude hodně o bilancování ztráty této kontroly. Do jaké míry jsme ochotni obětovat svou schopnost předvídat v námi vytvořeném světě, a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám. O tom, jak náročné je na tyto otázky odpovědět, vypráví náš film Vlci na hranicích.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
F3.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek
3.19Rekviem za konec fosilní éryDokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.Jindřich Andrš
F4.19Sametová FAMUVizuální umělkyně Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, jenž nabízí pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU. Snímek uvádí ji.hlavský festival dnes v 10 hodin v Horáckém divadle.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara

starší články

5.19DOK.REVUE
09. 12. 2019


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film