Vlak staví ve Stodolní

Místa a situace, jež dala vzniknout básni Petra Krále, jsou zachycena v dokumentu Král nic nedělá Jana Gogoly ml.

Král nic nedělá (Jan Gogola ml., 2012)

Vlak staví ve Stodolní (Číst krajinu, psát cestu)

Janu Gogolovi, Anežce, Lukášovi, Jiřímu – a ovšem Wandě

1

Slunce zas dosáhlo až ke stupňům vítězů
je neděle
tribuna ale dál není pro samotáře

Svah náměstí vlévá hluk láhví do hlaholu zvonů
Kolemjdoucí nese dál
a dál své „ani jste mne nepoznala“
(ať mluví do mobilu nebo jen jako by do něj mluvila
tak jako každý)

Pokud jde o poesii
není to ranní ptáče
jenom radost z chvíle

Černohor v žemli (za dvě ojra čtyřicet) je
   nejtajemnější
V Košicích čeká útlá vodní žíla v sevření horké
   dlažby
a šaty zčeřené větrem na figurině před krámem

Ve stinném zákulisí léta si lze do foroty
nakoupit bublifuky    Uf

Trváte-li na tom (jako že ano)
číslo mého OP je 114 407 260

Za oknem se otvírá vyhlídka na vypálený rybník
i na chodbičce vlaku to se ví
se lidé míjejí jako na ulici

Nemáme naštěstí jinou povinnost
než nepropást Vrútky

2

V Košicích se jich měl rozsypat celý úl
matka na nástupišti je ale sama
se svým parádním číslem

Flanel
a sníh
napoví tiše Stodolní
ulice uprostřed noční vřavy

Cesta prochází úvozy i obrazy
táhlost městských tříd a dlouhá čekání na zelenou
Nedomykavé chlopně na rozdíl od vrat muzea
za nás nikdo nedovře
(Zelená co gól
zelnou hlávkou
rovnou do jícnu tmy)

Pokud jde o města
jsou v jistých ránech plná výhružných zubařů

     (10. – 14. 7. 2011,
      Brno– Košice–Ostrava–Wroclaw)

Foto: vetrnemlyny.cz

Petr Král

Petr Král, básník a esejista, překladatel. Báseň Vlak staví ve Stodolní (Číst krajinu, psát cestu) poprvé zazněla ve filmu Král nic nedělá (2012) Jana Gogoly ml. a stala se rovněž součástí sbírky Přivítat pondělí (2013), kterou vydalo nakladatelství Ztichlá klika. Letos vydává nakladatelství Větrné mlýny první díl Králových Sebraných básní.




2.14DOK.REVUE
30. 06. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue