Ve znamení Ji.hlavy

Věčné odrazy ji.hlavského festivalu v pátém vydání dok.revue 2015

Věčný devatenáctý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava opět proměnil českomoravskou metropoli v útočiště dokumentaristů, filmových profesionálů a především festivalových návštěvníků, kteří chtějí společně s režiséry sledovat zásadní témata dnešní společnosti.

„Devatenáctá Ji.hlava vzdala hold těm, kteří skrze svá díla kladou otázky, sdílejí s diváky své vidění světa a ukazují velký i malý svět z různých perspektiv – tedy režisérům. Při pohledu zpět vidíme, že to, co přetrvává už od dob jeskynních maleb v Altamiře, je dílo – a Ji.hlava je místem, které právě takovým dílům dává možnost vstoupit do komunikace s diváky,“ uvedl ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka.

Dění na ji.hlavském festivalu každou hodinu zachycovali reportéři dok.revue, členové poroty i další hosté. Nic neuniklo jejich pozornosti. Postřehy z filmových projekcí, diskuzí, představení dokumentárního divadla, přednášek a setkání s filmovými profesionály si můžete přečíst na fest.blogu.

Letos poprvé se na Ji.hlavě uskutečnila Konference Fascinace, kde se sešlo deset distributorů experimentálních filmů z různých koutů světa. Jaké padly otázky, jaké jsou trendy a na čem se víceméně zástupci mezinárodních distribučních společností, jako jsou kanadská V-tape, rakouská sixpack films nebo britská LUX a francouzská Light Cone, shodli, ve svém textu píše americký novinář Daniel Walber z portálu nonfics.

Závěrečný výrok poroty soutěže Česká radost nejspíše otřásl kde kým. Podle poroty se letos v soutěži neobjevil žádný dostatečně „dobrý“ film, který by si zasloužil hlavní cenu, a tak porota udělila „pouze“ dvě zvláštní uznání. Jedno filmu Ocelové slzy aneb Cesta Vladimíra Stehlíka za Lubomírem Krystlíkem, o kterém se v rozhovoru rozpovídal dokumentarista Tomáš Potočný, druhé zvláštní uznání pak putovalo k Tomáši Kratochvílovi a jeho filmu Češi proti Čechům. Situační recenzi filmu najdete v příštím vydání dok.revue jak v Respektu, tak na webu, a to už 21. prosince.

Ožehavým tématem je také česká koncepce digitalizace audiovizuálních děl, která nyní pracuje s korpusem dvou set filmů, mezi nimiž ale není ani jeden dokument. Jaké řešení panelisté z NFA, Virtuální národní fonotéky, CESNETu a Výzkumného centra informačních technologií při Národním ústavu lidové kultury navrhli, najdete v rubrice Sport.

Ivo Bystřičan představuje dosavadní dobrodružství vzniku jeho nového filmu Blízký soumrak, ve kterém zachycuje atmosféru iráckého Erbílu, kde se zřejmě odehrává zánik křesťanství.

Zároveň s Ji.hlavou se konal i portugalský festival dokumentárních filmů Doclisboa, kterého se jako host účastnil i brazilský režisér Sergio Oksman. Na festivalu představil svůj nový film O Futebol, který může být řazen na pomezí fikce a dokumentu. V rozhovoru Matěje Nytry pak Sergio Oksman prozrazuje způsob, jakým mohl (ne)kontrolovat předkamerovou realitu.

V rubrice video dok.revue tentokrát přinášíme záznam z Inspiračního fóra z roku 2014, kdy čínský profesor politologie Joseph Čcheng své posluchače seznámil s tzv. deštníkovou revolucí v Hongkongu.

Duši každého čtenáře pak potěší i zamilovaný dopis osamělého muže z filmu Samopal nebo psací stroj? v rubrice Báseň.

Hezké čtení.




5.15DOK.REVUE
02. 12. 2015


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film