Na Ji.hlavský festival dorazil Marcel Ophuls a Kateřina Šedá

Páteční Ji.hlava přivítala oscarového režiséra Marcela Ophulse. Nejlepším filmem v sekci Svědectví o poznání je argentinský snímek Panický záchvat. Umělkyně Kateřina Šedá uvedla projekt Made in Slavutych.

foto: Antonín Matějovský

Událostí 21. Ji.hlavy byla debata s oscarovým režisérem Marcelem Ophulsem. „Nemám rád obchodníky s pravdou, jsou to domýšliví pitomci. Objektivity je těžké dosáhnout, a proto mi připadají cinéma vérité a Free Cinema hloupé a zastaralé,“ řekl divákům Ophuls, jehož filmy jsou svědectvím válečných událostí minulého století. „Pro mě je nejdůležitější příběh a jediná kreativní dokumentaristická práce se odehrává ve střižně. Tvoříte tam strukturu filmu, to, jak chcete příběh vyprávět,“ dodal režisér, který si z festivalu odveze cenu za přínos světové kinematografii. Režisér také ve večerních hodinách uvedl film Mnichov aneb Mír pro naši zemi.

Svědectví o panických stavech
Cenu za nejlepší film v sekci Svědectví o poznání získal argentinský snímek Panický záchvat režiséra Ernesta Ardita. „Film představuje komplexní výpověď o vlivu současné moderní společnosti charakterizované výrazným rozvojem globální mediální komunikační sítě na psychiku jedince. Nabízí mezioborovou perspektivu, která propojuje zkoumání přírodních věd s výzkumem současné mediální teorie a kultury. To vše činí srozumitelným jazykem, jenž se dotýká každého z nás a přináší jasné poselství, které lze vztáhnout k naší každodenní žité zkušenosti uvnitř moderní civilizace,“ ocenila porota obraz života v uspěchané moderní společnosti.

Kontroverzní divadelník inspiroval
Páteční Inspirační fórum, které tradičně představuje tři „nefilmové“ hosty, patřilo chorvatskému divadelníkovi Oliveru Frljićovi. Provokativní pověst si vysloužil rozkrýváním tabuizovaných témat napříč evropskými zeměmi. „Divadlo by nemělo lidi spojovat, ale provokovat. Cílem mých her je změnit společenskou realitu. Své hry nepovažuji za umění, protože umění bývá považováno za krásné a jde většinou na ruku vládnoucím institucím, vůči kterým se vymezuji,“ uvedl na besedě Frljić.

Lidská kronika Ukrajiny
Debatní prostor Inspiration Forum Lounge @ Respekt Café v přízemí DKO ovládla umělkyně Kateřina Šedá, která představila projekt Made in Slavutych. Do Ji.hlavy přivezla několik desítek obyvatel z ukrajinského města nedaleko Černobylu. „V průběhu projektu jsem si uvědomila, že lidé ze Slavutyče žijí v přesvědčení, že mohou velmi málo ovlivnit občanský život. Tento přístup jsem chtěla změnit,“ řekla o svém novém projektu Šedá.




F4.17DOK.REVUE
28. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue