T. S. Eliot: Čtyři kvartety

Verše, které se objevují ve filmu Mlha války amerického režiséra Errola Morrise

Co nazýváme začátkem, je často konec
a ukončit, to značí začít.
Konec je tam, kde začínáme. Každá věta
a výrok, jenž je správný (kde je každé slovo vhodné
a na svém místě, aby pomáhalo ostatním,
to slovo ani ostýchavé, ani okázalé,
hladký styk starého a nového
a běžné slovo správné bez vulgárnosti,
formální slovo přesné bez pedantství
a všechna spolu v družném tanci),
je každá věta, každý výrok konec a začátek
a každá báseň epitaf. A každý počin
je krokem ke špalku, k hranici, do mořského jícnu
anebo k náhrobku, už nečitelnému: tam začínáme.
Umíráme s umírajícími:
hle, odcházejí a my jdeme s nimi.
Rodíme se s mrtvými:
hle, vracejí se, vedouce nás s sebou.
Potrvá stejně dlouho chvíle
růže i tisu. Národ bez dějin
se nevykoupil z času, neboť dějiny jsou vzorec
věčných chvil. A tak v šeřícím se světle
za odpoledne jedné zimy v osamělé kapli
dějiny jsou teď a Anglie.

S vábením této Lásky a s hlasem toho Volání

Neustaneme ve zkoumání,
a až vše prozkoumáme,
dospějeme tam, kde jsme začali,
a poprvé poznáme to místo.
Neznámou bránou v paměti,
kdy poslední kout země, který zbývá objevit,
je onen, jenž byl na počátku;
u pramene nejdelší řeky
hlas skrytého vodopádu
a děti na jabloni,
neznámé, protože je nehledáme,
ale jen sotva zaslechnuté v tichu
uprostřed dvojí mořské vlny.
Teď rychle, tady, teď, vždy –
stav dokonalé prostoty
(jemuž je třeba obětovat cokoli)
a všechno bude dobré,
vše bude po všech stránkách dobré,
až se jazyky ohně složí
do dovršeného svazku ohně
a oheň s růží vjedno splynou.

Citováno dle překladu Jiřího Valji.
In: Pustina a jiné básně, Praha: Odeon 1967, s. 146–148.

Verše (z části V. básně Little Gidding) se objevují ve filmu Mlha války (The Fog of War, 2003) amerického režiséra Errola Morrise. Dokument, jehož název odkazuje k pojmu označujícímu složitost přijímání rozhodnutí uprostřed konfliktu, sleduje život a působení jedné z nejkontroverznějších a nejvlivnějších postav americké politiky: bývalého ministra obrany Roberta McNamary. Film zkoumá psychologii a rozhodovací procesy vlád, které posílají Američany do války, a co je možné a nutné se naučit z historických událostí, jako byly bombardování japonských civilistů v Tokiu v r. 1945, Kubánská krize či Vietnamská válka. Kromě jiných ocenění získala Mlha války Oscara za nejlepší dokumentární film.

foto: wikipedia.org

Errol Morris

Autor analytických společenských dokumentů, jeden z nejvýraznějších současných amerických dokumentaristů. Výběr z filmografie: The Thin Blue Line (1988), A Brief History of Time (1991), Mr. Death: The Rise and Fall of Fred A. Leuchter, Jr. (1999), Standard Operating Procedure (2008), Tabloid (2010).

foto: wikipedia.org

Thomas Stearns Eliot

(1888 – 1965)

Aanglický básník, dramatik a literární kritik amerického původu, nositel Nobelovy ceny. K jeho nejvýznamnějším dílům patří poéma Pustina (1922), jejíž abstraktní obrazy a filozofické meditace vzbudily celosvětový ohlas, a také sbírka Čtyři kvartety (1943). V poválečném období byl autorem poetických dramat.




2.13DOK.REVUE
17. 06. 2013



z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film

další odkazy:

The Fog of War
Dokument Errola Morrise na Youtube