Jarní dok.revue

Možné alternativnější cesty distribuce dokumentárních filmů a digitální restaurování filmů archivních

Ilustrace: Michaela Kukovičová

První jarní den vychází taktéž první letošní dok.revue, jehož hlavním tématem je financování českých dokumentů. Producent Richard Němec v rozhovoru vysvětluje, jaké možnosti dnes mají producenti a distributoři dokumentárních filmů. Rubrika Sport nabízí detailní popis procesu digitálního restaurování českých filmů, jenž se zčásti odehrává v Maďarsku.

situační recenzi se u jednoho stolu setkali producent Tomáš Hrubý, hudebník a spisovatel Radek Žitný a pedagožka z katedry filmových studií UK Stanislava Přádná, aby společně diskutovali o filmu Zkáza krásou Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny. Lída Baarová je podle nich neoprávněně brána jako maskot lidí, kteří pykali za to, v jaké době se narodili.

Helena Bendová ve své knize hledá odpověď na otázku, proč se počítačové hry často ocitají až v degradované společenské pozici. Její kniha Umění počítačových her vyjde v polovině letošního roku. Dokumentarista Martin Ryšavý dokončil film Slepý Gulliver a v rubrice Nový film popisuje dobrodružství ze svých cest, která mu byla hlavní inspirací.

V lednu se v Praze uskutečnila mezinárodní konference Jak učit o filmu zaměřená na filmovou a mediální gramotnost. Reportáž z konference objasňuje, proč je třeba vzdělávat nejen samotné žáky, ale i jejich pedagogy.

Korejský filmový teoretik ve své eseji o subjektivitě filmů amerického dokumentaristy Rosse McElweeho nabízí analýzu hybridního přístupu k autobiografickým filmům a jeho vztahu k prostým domácím videím. První letošní video dok.revue pak své diváky zavede do Číny k dokumentaristovi Wangu Bingovi, který na 18. ročníku MFDF Ji.hlava představil observační strategii svých několika hodinových filmů.

Na závěr nechybí ani tradiční báseň, tentokrát z filmu Evangelium podle Brabence, který získal nominaci na Českého lva.

Druhé číslo dok.revue spatří světlo světa v první polovině května.




1.16DOK.REVUE
21. 03. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue