Sport

Náročná porota AFO - Bohumil Doležal reaguje na Český mír - předvolební kampaň a dokumentaristé - volební speciál na DAFilms

Není zvykem, aby nejnáročnější porotou festivalu byla ta studentská. Letošnímu Academia filmu Olomouc se to stalo. Napříč českými filmy nenašla žádný hodný ocenění s tímto zdůvodněním: „Tato cena se uděluje dokumentům s vědecko-populární tematikou, a je problematické najít takový český film v kontextu zahraniční produkce, ale i v kontextu historie českého vědecko-populárního filmu, který by splňoval měřítka i úroveň, na které jsme byli zvyklí z předchozích let. Bohužel, žádný z filmů naše očekáván a představy nesplnil.“ 

„Filmaři Remunda a Klusák, kteří prosluli zřejmě docela vydařeným filmem Český sen, natočili film o hnusných obhájcích radaru (na rozdíl od Ondřeje Štindla, který patřil podle vlastních slov k jeho umírněným zastáncům, patřil jsem já k jeho zastáncům fanatickým a patřím k nim dodnes) a statečných bojovníků za mír a usmíření (s Putinovou veleříší),“ píše ve svých internetových Událostech Bohumil Doležal, dnes politický – v šedesátých letech literární – kritik, a dodává: „V žádném případě se na to svinstvo nepůjdu podívat.“ 

Inscenovaný dokumentární film Alda, natočený studentkou FAMU Vierou Čakányovou na základě velmi osobních zápisků osoby postižené demencí Alzheimerova typu, uvedený ve světové premiéře na MFDF Jihlava, získal cenu Regards Neufs na prestižním švýcarském festivalu Visions du réel Nyon. 

Mentálně postižení se pod vedením dokumentaristky Lindy Jablonské rozdělili do filmových štábů a natáčeli v průběhu předvolební kampaně vlastní film. Rozhodli se přijít za politiky, když politici nechodí za nimi. „Myslíš, že to jenom hraje, nebo je retardovanej?“ ptal se bokem při natáčení jeden z kolegů Tomáše Vandase, lídra Dělnické strany sociální spravedlnosti. I další filmaře, kteří vystudovali Katedru dokumentární tvorby pražské FAMU, vyprovokovaly volby k tomu, aby vzali do své pravé ruky digitální kameru. Filip Renč natočil sérii klipů pro Občanskou demokratickou stranu, Jakub Sommer pro Stranu zelených a Petr Zelenka s cílem odradit voliče od levicových stran kontroverzní virální video „Přemluv bábu!“, které do voleb přesáhlo 650 000 stažení. 

Léčba Klausem zapůsobila na nejvíce diváků. Právě tento film Igora Chauna zamýšlející se nad porevolučním vývojem v České republice, důvěrou a zklamáním z demokratických ideálů a praktické politiky, přilákal nejvíc návštěvníků ve virtuálních volbách na portálu www.docalliancefilms.com, kde v předminulém týdnu proběhl „volební speciál“ – série politických dokumentů, zaznamenávajících proměny české politiky a politiků v průběhu uplynulých 20 let, byla k dispozici zdarma ke streamování. Úspěšné byly i filmy Pavla Kouteckého Oj, to byl boj, dokumentující kampaň před prvními svobodnými volbami v roce 1990, či Zánik Československa v parlamentu ukazující vznik dvou nových států. Papírový atentát Radima Procházky nebo desetiminutová glosa Igora Chauna Komunistický 1.máj 1990 v Praze Vokovicích oslovily další stovky diváků. 

Filmy promítané pomocí technologie 3D pomáhají rozpoznat vady zraku.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

1.10DOK.REVUE
23. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue