Sport

Jaké komentáře si vysloužila druhá série Českého žurnálu u uživatelů a uživatelek serveru Česko-slovenské filmové databáze?

Český žurnál

Český žurnál nedávno zakončil svou druhou sezónu. V porovnání s předchozím cyklem stoupl počet reakcí fanoušků na serveru ČSFD několikanásobně. Nejlépe skóroval první díl letošní série, Klusákovi „Dělníci bulváru“, který komentovalo celkem 263 uživatelů. To je téměř dvakrát více než počet komentářů, které si vysloužilo všech pět dílů první sezóny dohromady.

Nejčastěji je Klusákovi vyčítáno, že svým filmem poskytnul hlavní postavě svého dokumentu, bulvárnímu novináři Pavlu Novotnému a webu, který vede, lacinou reklamu v prostoru veřejnoprávní televize. Podle Verbala Novotný „udělal z ČT bulvární médium“, podle uživatelky willow666 film působí „jako jedno velké PR pro eXtra.cz“ a Kajda23 dílo glosuje slovy „bulvárně o bulváru“. Jinak vnímá tento aspekt filmu Traffic, který Dělníkům sice přiznává, že přejímají „výrazové prostředky a rétoriku bulváru“, ale dodává, že tak „činí distancovaným, ironicky pobaveným způsobem“.

Druhou nejvíce opakovanou výhradou je nízká, či dokonce – podle movieho – nulová informativní hodnota Klusákova dokumentu. Isherwooda zamrzelo, že „dokument vlastně ve finále nic neřekne“ a derewi si stěžuje, že se o bulváru „nedozvěděla nic nového.“ Trefnou odpověď na tuto kritiku představuje komentář DrBuzničky: „Dělníci nepostrádají silné téma. Není jím ovšem bulvár, ale fascinující postava Pavla Novotného.“ Dlouhá_potvora poznamenává, že za zklamaná očekávání mnoha diváků může nejspíš fakt, že „název a promo nasvědčovaly tomu, že půjde o nějakou komplexní studii českého bulvárního zákulisí“.

Spíše příznivě je naopak komentovaná volba hudby „evokující postupný rozklad“ (Sarkastic). Podle Mattyho je dílo „velmi dobře rytmizované znervózňujícím hudebním doprovodem“. Jansen vše shrnuje: „Intelektuálové bulvár milují. Zvlášť když k tomu hraje hudba Michaela Nymana.“

K nejméně komentovaným dílům letošního Českého žurnálu naopak patřily „Já, horník!“ Karla Žaluda a „Zločin pana Chytila“ Iva Bystřičana. Až na výjimky se diváci ve svých komentářích vyjadřovali výhradně k tématu. Žaludovi většina z nich vyčítala, že ztrácel čas zbytečnostmi („hlušinou“) – čímž měli na mysli odkazy ke způsobu natáčení –, že sonda do hornictví na Ostravsku nebyla dosti hluboká a výprava dostatečně výpravná (Ghatos). Na obranu režiséra zvedla svůj hlas pouze Lou_DeLarge, podle které originalita dokumentu spočívá v tom, že ukazuje „jednotku horníka, jeho vztah k práci, vnímání kontextu a sebe sama“.

Pro komentátory Bystřičanova dílu bylo naopak téma dostatečným důvodem k vesměs pozitivnímu hodnocení. Podle kirose179 je „hlavní význam tohoto dokumentu jasný – a to je fakt, že vůbec nějaký takový vznikl“. Oceňován je také režisérův konfrontační přístup. Jedině Matty jde ve svém komentáři za lacinou chválu tématu: vyjadřuje se, jak jinak, k rytmizaci díla. Bystřičanovi vyčítá, že „filmu chybí větší spád a svou formou odpovídá snaživější reportáži z pořadu typu Reportéři ČT, což je,“ dodává, „nevyhnutelná daň za ,žhavou' aktuálnost.“





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková

starší články

2.14DOK.REVUE
30. 06. 2014


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film

související články:

2.13SportČeský žurnál aneb ohlasy fanoušků CSFD.cz nad pětidílným cyklem zabývajícím se důležitými událostmi uplynulého roku