Sport


Papírový atentát

Po filmovém dialogu s Václavem Bělohradským vyzval režisér Robert Sedláček k natáčení filmového portrétu Miloše Zemana. „S cynismem sobě vlastním říkám, že až jednou umřu, ČT bude horečně hledat nějaký dokument, jejž by odvysílala, jak to dělává, a ten film se jí bude hodit. Já mám výhodu, pokud se prosince dožiju, že svůj vlastní nekrolog ještě uvidím,“ glosoval v MF Dnes někdejší premiér filmové natáčení. Jaký snímek uvede ČT po smrti Václava Klause, není známo, žádný z českých dokumentaristů se k natočení jeho analytického portrétu v posledních patnácti letech neodhodlal. Posledním a velmi zdařilým počinem tak zůstává, bohužel téměř zapomenutá, Léčba Klausem režiséra Igora Chauna.

Druhý podzimní politický dokument České televize se věnuje Sarajevskému atentátu, který zasáhl českou politiku přesně před deseti lety. Filmové diorama Radima Procházky s názvem Papírový atentát si klade otázku, zda čeští politici umějí nazvat chybu chybou, a bude patřit k nemnoha českým filmům reflektujícím polistopadové budování státu. Film byl s dalšími plánovanými českými dokumenty představen v září na tradičním Panelu připravovaných dokumentárních filmů a na stránkách www.doc-air.com si můžete stáhnout i jeho ukázku.

Václav Havel bude mít brzy také svůj filmový portrét – optikou Miloše Zemana nekrolog. Ne všechny politické dokumenty jsou ale v České televizi chtěné. „Ano, mohu potvrdit, že nás v ČT odmítli, jednáme s Novou,“ oznámil překvapeně koncem června jeden z koproducentů filmu Občan V. H. Pavel Strnad. Dokumentární opus o Václavu Havlovi, který natáčel režisér Pavel Koutecký se svým štábem po čtrnáct let v těsné Havlově blízkosti a který nyní po Kouteckého předčasné smrti dokončuje režisér Miroslav Janek, odmítla Česká televize koupit. „Obě strany měly odlišné představy,“ řekl k tomu médiím tiskový mluvčí veřejnoprávní televize.

Tradičně byla udělena Cena Andreje Stankoviče navazující na Cenu samozvance, kterou Stankovič udílel sám za sebe a z vlastních peněz za mimořádný, leč – jak sám říkal – naší z velké části konformní filmovou kritikou přehlížený tvůrčí počin v oblasti kinematografie. Stankovičovi nástupci ocenili film Petry Všelichové Zločin jménem Katyň, který získal rovněž Cenu časopisu Dějiny a současnost za nejlepší dokument z oblasti humanitních a společenských věd na letošním Academia filmu Olomouc. Detektivní dokument Lucie Králové Ztracená dovolená, uvedený ve světové premiéře loni na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, ocenila porota karlovarského festivalu jako nejlepší celovečerní dokumentární film. Nízký let Jana Šikla je prvním laureátem nově udílené Ceny Pavla Kouteckého.

Český sen vstoupil jako vůbec první český dokumentární film do amerických kin, čímž se přiblížil naplnění snu několika generací českých dokumentaristů, kteří toužili po americké filmové ceně. „Vždy jsem chtěl dostat Oscara, což se mi ale nepodařilo,“ posteskl si například před několika lety držitel nejrůznějších filmových ocenění Jan Špáta. Distribuce v amerických kinech je podmínkou, aby mohl být film nominován na Oscara.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

1.7DOK.REVUE
03. 09. 2007


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue