Sport

V kinech Tantra, Banksy: Exit through the Gift Shop a Po dlouhé noci den - dokumenty v bratislavských autobusech

Dokument Po dlouhé noci den, režiséra Tomáše Kudrny

Česká kina nabízejí tři nové dokumentární filmy: mystifikační autoportrét street artu v Banksyho režii, snímek o tantrickém sexu Benjamina Tučka a film Tomáše Kudrny o poválečném životě nuceně nasazených za druhé světové války.

Nejnižší divácké hodnocení získal na portálu CSFD snímek Tantra. „Podhodnocený dokument,“ píše ve svém komentáři na stránkách CSFD „Cimr“ a pokračuje: „Nejde o to, že jsou tam nazí lidé a osahávají se, z toho jsem vyrostl. Jde o to, že jsou tam lidé. Lidé podivní, ujetí, trapní, obnažení, tápající a bezúspěšně hledající...“ Zato „bartias“ nesouhlasí: „Tantra nepůsobí ani nechtěně komicky jako portrét českých sektářů Ježíš je normální! Ani není stejně mrazivě vygradovaná jako dokument o dětech amerických křesťanských fanatiků Jesus Camp. Tantra je prostě jenom upocená.“

Vřele přijat a nesčetněkrát komentován je americký film, nominovaný na Oscara, Banksy: Exit through the Gift Shop. „Skvělá a nesmírně přemýšlivá práce o domestikaci revolty a komercionalizaci podvratnosti. Bolestně i humorně přesná výpověď o tom, jak se i tak radikální činy jako připomenutí rukojmí z Guantánama v srdci konzumní bezstarostnosti mohou změnit ve snobské pózování, to je nekonečně zneklidňující a vybízející k zamyšlení nad úlohou umění ve veřejném prostoru. V neposlední řadě jde ale též o precizně vystavěný ,mockumentary‘, který svědčí o Banksyho filmařském talentu,“ charakterizuje filmový debut muže seskrytou tváří „Marigold“.

„Konečně český dokument evropských rozměrů, a nikoli jen mluvící hlavy z domova důchodců. Inu, německá koprodukce a německé peníze,“ tak lakonicky shrnul „boblig“ Kudrnův dokument Po dlouhé noci den. Ten má sice nejméně komentářů, protože nereprezentuje kontroverzní ani současné téma, ale nejvyšší hodnocení.

Za dokumenty však můžete vyrazit i na Slovensko. Do padesáti nejvytíženějších autobusů a padesáti nejfrekventovanějších tramvají bratislavské městské hromadné dopravy zabudují televize, které budou vysílat „dabované profesionální světové dokumenty“ o ochraně životního prostředí, fauně a flóře či vědě a výzkumu. „Je na každém cestujícím, zda se rozhodne sednout opodál, nebo přijme naše pozvání a udělá si svoji každodenní cestu zajímavější a ještě se i nenuceným způsobem něco nového a potřebného dozví,“ uvedla nový projekt obchodní ředitelka reklamní společnosti, která to celé financuje „díky krátkým reklamním blokům“.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

2.11DOK.REVUE
04. 03. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue