Sport


Ivetka a hora

Čím se zabývají, jaká témata zkoumají a co přesně analyzují čeští dokumentaristé? Každoroční zářijový Panel připravovaných českých dokumentárních filmů upozornil na necelou stovku filmových i televizních dokumentů, které se v nadcházejících dvanácti měsících pokusí proměnit českou společnost; devět celovečerních projektů bylo prezentováno novinářům detailněji.

Jaké filmy se chystají a jak je samotní tvůrci charakterizují? Tvůrci Českého snu Filip Remunda a Vít Klusák s kamerami přihlížejí přesvědčování a váhání Čechů, zda po zkušenosti se sovětskou okupací a při vědomí kontroverzní americké války proti teroru do své země pozvou armádu cizí země. Hravá filmová úvaha nad tím, patříme-li na Západ, na Východ, či zda můžeme obstát jinak. Paralelní portrét dvou mužů, generálů mediální války o radar: vládního lobbisty a neposlušného starosty, s názvem Radar – Český mír.

V prosinci 1988 zahynulo v arménském městě Gyumri na následky zemětřesení okolo dvaceti pěti tisíc obyvatel, z nichž byla více než třetina dětí. Dvacet let spojuje postižené rodiny smíření se ztrátou a narození dětí nových. Většina z nich nosí jméno svého mrtvého bratra a sestry, které samy v životě neviděly. Pro některé rodiče se staly zástupci dětí, o které přišly. Časté srovnávání vyvolává u některého dítěte přinejmenším pocit nevůle. Přesto nepřestávají věřit, že duše bratra nebo sestry žije s ním, vedle či přímo v něm. Dokumentární film Gyumri režisérky Jany Ševčíkové byl natáčen v průběhu tří let.

Snímek Ivetka a hora režiséra Víta Janečka si klade otázku, jak žít se zjevením. V letech 1990 až 1995 se u vsi Litmanová na východním Slovensku zjevovala každý měsíc dvěma děvčátkům Panna Marie. Viděla ji obě, jedno z nich s ní také mohlo rozmlouvat. Osobní příběh, životní a vnitřní zkušenosti jedné z vizionářek s odstupem několik let.

Česká Rappublika režiséra Pavla Abraháma je první celovečerní film věnovaný českému rapu. James Cole, Hugo Toxxx a Orion, tři přední čeští rappeři, deset skladeb a deset živých filmových situací. Hip hop opouští úzké subkulturní ghetto a vydává se do světa.

Fedor Gál nikdy neviděl svého otce a až do matčiny smrti nevěděl, jak zemřel. Až na jejím pohřbu Zoltán Lenský poprvé vypověděl, že s Vojtěchem Gálem prožil poslední chvilky jeho života na pochodu smrti ze Sachsenhausenu. A dosvědčil, že byl zastřelen, když vysílením nemohl jít dál. „Můj táta žil pětatřicet let. Byl to krátký život. Jeho poslední cesta však byla delší, než dokázal zvládnout. Třiašedesát let od jeho smrti jsem po ní vykročil i já,“ říká Fedor Gál v připravovaném filmu režiséra Martina Hanzlíčka Krátká, dlouhá cesta.

Nadšení z návrhu architekta Jana Kaplického, jehož projekt Národní knihovny zvítězil v soutěži u první mezinárodní architektonické poroty v ČR, se během krátkého času proměnil v zápas. Ten sleduje režisérka Olga Špátová s producentkou Eliškou Fuchsovou-Kaplickou, architektovou ženou, v časosběrném filmu Oko na Prahou.

„Kateryna Kolcová patří do kategorie lidí, které nazývám dramatický umělec života, každou maličkost dovede interpretovat s neuvěřitelným nasazením,“ vysvětluje režisér Miroslav Janek, proč svůj nejnovější film věnuje právě jí. Prostřednictvím redakce rozhlasu Svobodná Evropa se Kateryně Kolcové-Tlusté podařilo přijet do České republiky a studovat na Konzervatoři Jana Deyla pro slabozraké a nevidomé v Praze obor zpěv. Židovské lidové písně v jejím podání svou naléhavostí, prožitkem i něhou nenechají nikoho chladným, její krásný sytý hlas vládne dynamikou i barevností, a proto je zajisté jedním z největších objevů naší hudební scény.

Letos na jaře to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. A kamera Lindy Jablonské byla její součástí. Šestidenní intenzivní program se skládal z poznávání nejrůznějších „atrakcí“ poskytovaných místní státní turistickou kanceláří. A přestože je o ně postaráno jako o vládní delegaci, někteří z nich přijímají tyto aspekty rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Jak se český člověk, po osmnácti letech navyklý svobodě a demokracii, vyrovnává s nařízeními a restrikcemi totalitního systému?

Na panelu naopak nebyl představen dokumentární film o českém předsednictví Evropské unii, který zamýšlí natočit česká vláda, jak vyplynulo z českých médií v polovině září. „Nechceme nic přikrášlovat, nic omezovat. Nebudeme cenzurovat,“ ujišťoval novináře mluvčí premiéra, „budeme se snažit vyjednat pro kameramana co nejvýhodnější podmínky. Už teď je ale jasné, že třeba na večeři prezidentů a premiérů na summitech se nedostane.“ Mezi uvažovanými kandidáty je i režisér a vystudovaný dokumentarista Filip Renč, autor volebních spotů ODS. „Vzal bych to jako práci a zároveň jako službu,” řekl Právu a doplnil: „I můj čas je předmětem jednání, nemohl bych tomu dát každý den z celého půlroku. Za určitou výhodu ale považuji, že se s Mirkem Topolánkem znám, což by mohlo práci usnadnit. Zatím se ale mimo jiné jedná i o tom, jaké by mělo být uplatnění filmu.“ Jedním z důvodů, proč by Renč nemohl pracovat s plným nasazením, je skutečnost, že od ministerstva dopravy získal zakázku na natočení několika spotů pro zvýšení bezpečnosti s rozpočtem 150 milionů korun. Za tuto částku lze natočit pět průměrných českých hraných filmů nebo sto celovečerních dokumentů. Nebo také polovinu nejdražšího československého filmu Bathory.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

4.8DOK.REVUE
11. 08. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue