sport


Slepé lásky

„Máme co do činění se stále stejnou partičkou okolo Břetislava Rychlíka. A to, o co tu jde, nejsou ideály, nýbrž peníze. Kdokoli jejich penězovod napojený na veřejnoprávní televizi ohrožuje, musí být zneuctěn a odstraněn. A je úplně jedno, zda se jmenuje Drahoš, Burian, Fibingerová, anebo nějak jinak. A tak lobbistický vyslanec Rychlíkových ekonomických zájmů v České televizi Jiří Voráč ve veřejnoprávní radě kalí vodu, aby pak Rychlík mohl vymýšlet petice, které Voráč dává podepisovat okruhu přátel, z nichž někteří jsou členy klanu a jiní jen naivní důvěřivci, netušící, že si z nich Rychlík s Voráčem učinili užitečné idioty. No a nakonec se hoši navrhnou na vyznamenání,“ komentoval Petr Štěpánek, bývalý člen Rady České televize, udělení Ceny Františka Kriegla za občanskou statečnost Nadací Charty 77 současnému členu téže rady Jiřímu Voráčovi. Ten naposledy inicioval Novoroční petici za odstoupení Karla Buriana, ředitele České televize Brno, pod jehož vedením podle nálezů interní kontroly i externího auditu z let 2000 a 2001 docházelo k manipulaci se zpravodajstvím ve prospěch některých politických a podnikatelských subjektů, k vysílání tzv. skryté reklamy, dále mu byl prokázán střet zájmů a podvodné jednání (více Sport 1/2008). „Jiří Voráč se jako zástupce veřejnosti v posledních letech několikrát otevřeně postavil opakovaným selháním rady a vedení České televize. Za tyto postoje je vystaven nevybíravým, mocensky vedeným útokům ze strany některých členů rady a českých politiků,“ stojí ve zdůvodnění Nadace Charty 77.

Porotu i diváky oslnil na dubnovém festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc film režiséra Petra Jančárka Pan Parkinson, přibližující nejmodernější lékařské postupy při léčbě Parkinsonovy nemoci, který získal Cenu pro nejlepší český dokument popularizující vědu i Cenu diváků. Oceněny byly i dva filmy FAMU. Zatímco studenti ocenili bajku Miloslava Nováka Mír s tuleni, Cenu časopisu Vesmír pro nejlepší film v oblasti přírodních věd obdržela studentka Tereza Tara za film prvního ročníku Hormonální akvárium. Sedm studentů katedry dokumentární tvorby bylo „za naději, kterou dávají českému filmu svým výrazným občanským postojem i kultivovanou filmovou řečí“ oceněno také zvláštní cenou poroty na plzeňském festivalu Finále. Zlatého ledňáčka, hlavní cenu festivalu, pro nejlepší český dokumentární film získal časosběrný snímek Občan Havel, slovy českých novinářů „jedna z nejlepších letošních českých komedií“.

„V Cannes nás odmítli s grácií sobě vlastní. Dali nám jasně najevo, že takhle chytrý film z východní Evropy nepotřebují. Udělali jsme totiž tu chybu, že jsme neměli francouzského koproducenta – a to se v Cannes neodpouští,“ vysvětlil Petr Zelenka, proč jeho nový film Karamazovi nebyl vybrán do programu nejsledovanějšího filmového festivalu světa. Česká kinematografie zůstane i letos za branami, oproti tomu slovenský dokumentární film Slepé lásky režiséra Juraje Lhotského zaznamená historický úspěch – po čtyřiceti letech bude v Cannes zastupovat slovenský film. A to i bez francouzské koprodukce, jen s rakouským distributorem v zádech. Jedním z producentů filmu je úspěšný slovenský dokumentarista Marko Škop. Film se vyvíjel v celoročním dokumentárním projektu Ex Oriente Film, pořádaným Institutem dokumentárního filmu, který každoročně vrcholí na MFDF Jihlava.

„V roce 2000, na prahu Chaunových čtyřicátých narozenin přišla ,vlna vnitřních pochyb‘. ,Pane, jestli existuješ, ať se něco stane, ať přijde pomoc!‘ prosil. A byl vyslyšen, byl přizván k cestě do Amazonie. A tam se mu dostalo poznání veškerenstva,“ píše o vystoupení Igora Chauna, jednoho z nejtalentovanějších filmových režisérů své generace, na veletrhu Esoterika a Biostyl 2008 Irena Válová. „Poznání přišlo v pralese a přišlo terasovitě. Najednou začala komunikace prostřednictvím transformátoru a Igor Chaun by napojen na vesmírný internet. Byla tam kosmická inteligence, přítomnost stvořitelova. Od té doby má přístup k úplnému kosmickému vědění. Od té doby cítí sílu, která nás určitým způsobem miluje. Ta síla nás nesoudí, ale omývá nekonečnou láskou. Od té doby, i když byl ve tmě, světlo stále svítí. Informace shůry k němu proudí dírami osobního ementálu. Bylo to tak silné, že se ptal sám sebe, co bude teď dělat? ,Budu prezidentem nebo guru!‘ odpověděl si. A pak říká, že chápe každého, kdo se zbláznil a chtěl se stát mesiášem. ,Mně se to stalo taky!‘ říká a pokračuje, jak vzhlédl v amazonském pralese k obloze, ta obloha vypadala jako kopule fotbalového stadionu a najednou se začala rozestupovat, a to se rozestoupila klenba nebeská. Lidé v obecenstvu, jedno, zdali muži či ženy, pláčí.“





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

2.8DOK.REVUE
10. 03. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue