Sport

Filmy z České radosti 2013

Ivo Bystřičan zachycuje ve snímku Dál nic nedostavěnou dálnici D8 jako zosobnění stavu současné demokracie a společnosti. V převlečení za obří cigaretu pátrá Bystřičan v dalším snímku Mých posledních 150 000 cigaret po významu kouření pro stát. Problematikou současného Česka se zabývají i celovečerní verze snímků Svoboda pro Smetanu a Život a smrt v Tanvaldu autorské dvojice Víta Klusáka a Filipa Remundy. Vít Janeček se v Léčbě dějin soustředil na čtyři nositele Ceny Františka Kriegla. Pavel Štingl pátrá po fenoménu eugeniky a vylepšování společnosti v Eugéniích. Přechodem mezi společenskou či politickou reflexí a osobní rovinou je snímek Rodina, v němž Apolena Rychlíková kolážovitě zachycuje proces vlastního politického sebeuvědomování a konflikt s otcem. Nadsazenou interpretací teorie o krizi a pádu společnosti je Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se Andrana Abramjana. Petr Hátle se v osobité fúzi hraného a dokumentárního filmu Velká noc zabývá osudy několika lidí na okraji společnosti. Naopak masový fenomén dívčí skupiny 5Angels mapuje Bohdan Bláhovec ve snímku Show! Společenských fenoménů se dotýkají i projekty světově uznávané umělkyně Kateřiny Šedé. Její umělecké aktivity ve filmu Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus zachycuje Jan Gogola ml. Experimentálněji zpracované DK Báry Kopecké se naopak věnuje tématu velmi intimnímu: úmrtí manžela, radikálního architekta Davida Kopeckého. Radikálně pojal svůj snímek také Vladimír Turner ve White-Black Film odehrávajícím se v prostředí aboridžinské komunity v Austrálii. Mimo republiku se pohyboval i Radim Špaček v portrétu Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu Incoming.

 

Dál nic (r. Ivo Bystřičan)

Aktivismus, pozorovatelská optika i situační dokument nenápadně přešlapují kolem nekonečně se protahující stavby dálnice D8. Místní obyvatelé, brněnský aktivista i šéf stavařů narušují klišé současných dokumentů – mimo jiné o tom, komu je třeba fandit.

Mých posledních 150 000 cigaret (r. Ivo Bystřičan)

Režisér Ivo Bystřičan mapuje svůj boj s nikotinovou závislostí i s tabákovým průmyslem pomocí infotainmentu a osobního videodeníku. Vydal se převlečen za obří cigaretu a vyzbrojen fakty mezi politiky a k branám tabákových koncernů. Odvykací mise těžkého kuřáka i fraška s jasným antihrdinou.

Dobrý řidič Smetana (r. Vít Klusák, Filip Remunda)

Experiment s angažovaným občanem, olomouckým „tykadlovým“ řidičem autobusu Romanem Smetanou, rozvinutý do podoby akčního dramatu o statečnosti a (švejkovské) vytrvalosti. Část televizního cyklu situačních dokumentů Český žurnál posloužila jako základ celovečerního filmu.

Život a smrt v Tanvaldu (režisérská verze, r. Vít Klusák, Filip Remunda)

Dokumentární detektivka, ve které se autoři vydávají po stopách české xenofobie. O
silvestrovské noci roku 2012 zastřelil, údajně v sebeobraně, tanvaldský senior mladého Roma. Vít Klusák a Filip Remunda začali natáčet pár dnů po této nešťastné střelbě.

Léčba dějin (r. Vít Janeček)

Jezuita, anarchista, lékařka a bankovní expert projevili občanskou odvahu do té míry, že se stali nositeli Ceny jednoho z nejodvážnějších mužů československé politiky 20. století — Františka Kriegela. Přemýšlení o lidských právech a dědictví myšlenek z nečekaných úhlů a spojení.

Eugéniové (r. Pavel Štingl)

Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky, dějiny eugenismu jako snahy o genetické potlačení nežádoucích lidských vlastností. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od počáteční myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor.

Rodina (r. Apolena Rychlíková)

Tento film je osobním deníkem autorky, která mapuje politické klima ve své rodině, ale zároveň zkoumá hranici mezi soukromým a veřejným prostorem v době internetu. Jde o generační zpověď, obraz zmatené doby a důkaz nepochopení se mezi pravicí a levicí.

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se (r. Andran Abramjan)

Andran Abramjan polemizuje s civilizací pomocí drobných příkladů z české společnosti. Snaží se poukázat na to, že jsme společnost přebytku, a to prostřednictvím prostých her na dětském hřišti. Komentář k hroutící se civilizaci ve čtyřech dějstvích.

Velká noc (r. Petr Hátle)

Jeden rok se pohyboval Petr Hátle v pražských nočních ulicích a natáčel tento film. Sleduje prostitutky, prodavačky, pokladní i skladníky, stejně jako všelijaké postavy bloudící po non stop barech, diskotékách a zatuchlých bytech. Subkultura lidí, kteří v noci žijí a ve dne spí, je charakteristická nespokojeností s vlastním životem a nenaplněnými touhami.

Show! (r. Bohdan Bláhovec)

Překvapivě intimní portrét podnikatelského snu s obludnými konturami. Dívčí kapela 5Angels ušla za pět let pod vedením otce jedné ze zpěvaček cestu až k branám popové slávy. Není však dlážděna jen céčky Michala Davida, ale i umanutostí muže, který ztrácí pojem o tom, kde končí role manažera a kde začíná ta rodičovská.

Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus (r. Jan Gogola ml.)

Sbližovat lidi pomocí toho, co je rozděluje. Tak popisuje světoznámá česká umělkyně Kateřina Šedá své dva projekty, které mají změnit životy lidí. Bedřichovice přesunula na jeden den do londýnských ulic, v Líšni vytvořila nový mýtus díky soutěži Líšeňský profil.

DK (r. Bára Kopecká)

Celovečerní dokument o životě a smrti radikálního architekta Davida Kopeckého je krajně osobní výpovědí jeho ženy Báry Kopecké, která film poskládala především z mnoha domá¬cích videí, ale také z rozhovorů s přáteli a členy rodiny.

White-Black Film (r. Vladimír Turner)

Jakým způsobem se vyrovnávají černí lidé s nelehkým životem v majoritně bílé společnosti? Aboridžinská komunita žijící na severu Austrálie se například uchýlila k výtvarnému umění, které jim jednak umožňuje vyrovnávat se s hořkou realitou, ale také zaznamenávat své dějiny.

Incoming (r. Radim Špaček)

Radim Špaček zachytil práci civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v Afghánistánu. V této dynamické podívané se střídá přemítání nad zemí zmítanou třicetiletým konfliktem s akcí, která přichází, když se z reproduktorů ozve poplašný signál a hlášení: Incoming...





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

3.13DOK.REVUE
14. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue