Sklízení okurek

Gottland v třetí inkarnaci. Křížová cesta pokaždé nově protrpěná. Expremiéři stále nejsou „ex“. A mnohé další ve třetí dok.revue 2014.

Třetí číslo dok.revue vychází na prahu podzimní dokumentární sezóny, uzavírá období relativního klidu a upozorňuje na některé projekty, které měly premiéru o prázdninách či v první polovině září. Gottland, soubor pěti filmových dokumentárních povídek, zabírá hned dvě rubriky – tu nejanalytičtější a tu nejsyntetičtější. Tři pozvaní účastníci situační recenze, Bára Gregorová, Iwona Łyko a Petr Fischer, se shodli na tom, že zatímco literární Gottland, jehož autorem je polský reportér Mariusz Szczygieł, je lehce bulvární, spíše komický a překvapivě intimní, jeho filmový protějšek, natočený pěticí českých a slovenských režisérů, je spíše sofistikovaný, velmi distancovaný a nesmírně smutný. Několik hodin po zhlédnutí snímku na nákladovém nádraží Žižkov poslal redakci svou báseň „Práce je obřad“ Jonáš Hájek, který tímto pokračuje v přelévání Gottlandu mezi uměleckými formami.

Novému snímku Josefa Císařovského Ztracen 45, natočenému na motivy deníků ženy Josefa Čapka Jarmily Čapkové, se v recenzi věnuje estetička Pavla Pečinková, znalkyně literárního, teoretického i výtvarného odkazu bratrů Čapkových.

První tři díly dokumentárního cyklu Expremiéři, které měly premiéru v Ji.hlavě 2013, pohněvaly před rokem na stránkách dok.revue Jiřího Angera. V tomto čísle jsme k podrobné analýze všech deseti dílů televizního cyklu vyzvali Přemysla Martinka, jehož očekávání byla – podobně jako ta Angerova – spíše zklamána. Pozoruhodné je, že oba kritizují mluvící hlavy: jeden jejich přebytek, druhý jejich nedostatek (respektive nevhodný výběr).

Třetí číslo dok.revue uvádí rozhovor, který s experimentálním filmařem Martinem Ježkem vedla dramaturgyně programové sekce Fascinace na MFDF Jihlava Andrea Slováková. Ježkovy filmy, jež charakterizuje brutální náraz absolutní nutnosti a naprosté náhody, mají premiéru při každé ze svých projekcí. Rozhovor se uskutečnil v kavárně kina Oko po jedné z nich -- Křížové cestě, ale vrací se také ke starším Ježkovým filmům.

Ve znamení věcí příštích bude naopak čtvrtá dok.revue, která vyjde 12. října 2014, vpředvečer osmnáctého ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.




3.14DOK.REVUE
15. 09. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue