Save the Whispers from Homes: A Long Farewell

Wood Lin, the program director of Taiwan Documentary Filmmakers’ Union, on Opus Bonum selection A Long Farewell by Kim Raya (international premiere).

A Long Farewell (jib-ui sigandeul, Raya Kim, 2017)

A Long Farewell, a 76-minute documentary made by South Korean filmmaker Kim Raya, is a portrait of the vanishing Dunchon Jugong apartments on the periphery of Seoul. Or, more precisely, it is a portrait of the memories of those who live in this place.

It has been over 10 years since discussions of rebuilding these old apartment complexes began. Before the full-scale relocation started, Kim Raya interviewed many inhabitants who lived in this apartment complexes, and collected their stories and memories about their lives in the area.

Kim composed this film almost entirely of still shots, edited at a slow pace. The camera is always static and in the same position. The shots are held for several seconds and seemingly fixed. What we can see is the living space of the inhabitants’ everyday life: a corridor, a park, a garden, an elevator, buildings and rooms. All the furniture and objects stay as they have been. The cinematography gives out a paradoxical effect: either nothing moves and everything remains the same, or every shot is a transition  and everything is changing.

The feeling of movement is driven by the soundtrack. Instead of talking heads, the director isolates the voices from the inhabitants. Only these voices enter the rooms. Each brings along small fragments of a family’s life, such as how they spent their time in childhood. Some parents wanted their kids to have their own experience growing up Other families had no prior attachment to the place, but still struggled to accept the coming demolition.

With this slow and contemplative pacing, A Long Farewell goes step by step, day by day, story by story to evoke not only the memories deeply hidden in everyday existence but also the emotions in the bottom of residents’ hearts. The audience is therefore able to access the community, and to feel like they are in the same space. We don’t need to know who the residents are, all we need to do is to listen and feel carefully.

In a way, A Long Farewell is not a film only about South Korea. It’s also about other Asian countries undergoing the same process. In this film, Kim doesn’t choose to analyze whether the demolition is right or not. She rather stands at the residents’ side to remind us that something invisible exists beyond the concrete blocks.

Kim’s use of cinematic techniques creates a bond between the audience, the space and the inhabitants. A bond that allows us to see the importance of all those memories and emotions captured by the film. In spite of the fact that the building is going to be demolished and abandoned, there is still something else that will never disappear. After all, A Long Farewell is like a vase containing something intangible, saving these whispers with sincerity and simplicity.


Edited by Shr-TzungTsai and Daniel Walber


Wood Lin

Wood Lin is a film critic and film festival organizer. He received his Master degree from the National University of the Arts. In 2012, he published his own book about six Taiwan filmmakers as a whole picture of Taiwan documentary history. He used to be the jury of DMZ international documentary film festival, international film festival Rotterdam and the Taipei Golden Horse Film Festival. He is now the executive director of Taiwan Documentary Filmmakers’ Union, and the program director of Taiwan International Documentary Festival.

 




výpis dalších článků rubriky:  Recenze

F5.17ZeďNick Holdsworth o filmu Zeď režiséra Dmitrije Bogoljubova, který získal ocenění za nejlepší světový dokumentární snímek v sekci Opus Bonum. Ocenila jej jediná porotkyně Laila Pakalnina.Nick Holdsworth
F5.17MeteoryNeil Young z časopisu Sight & Sound recenzuje snímek Meteory režiséra Gürcana Kelteka, který v Ji.hlavě získal ocenění za nejlepší dlouhometrážní debut v sekci První světla. Neil Young
F5.17 Tak trochu road movie / SkokanKritika na film Petra Václava od Lucie Česálkové pro CinepurLucie Česálková
F4.17Nic si nepamatujiNick Holdsworth, novinář přispívající například do časopisů Variety nebo Hollywood Reporter, recenzuje snímek Nic si nepamatuji Diane Sary Bouzgarrouové, který uvádíme v mezinárodní premiéře v sekci Mezi moři.
F5.17Opera o PolskuVladan Petkovic ze Cineuropa recenzuje snímek Piotra Stasika s názvem Opera o Polsku, jenž byl uveden v soutěžní sekci Mezi moři.Vladan Petkovic
F2.17Máme tlakovú níž / Richard Müller: NepoznanýLucie Česálková
1.15Takový normální bestiářRecenze televizního cyklu Kmeny se dotýká alternativy, mainstreamu, ale i přírodopisných dokumentů.Jan Kolář
3.14Nový film na čapkovské témaRecenze dokumentárního filmu Ztracen 45Pavla Pečinková
1.14O noci v násRecenze Velké noci režiséra Petra HátlehoPetr Lukeš
1.11Monument bez proporcíRecenze televizního cyklu Rozmarná léta českého filmu věnovaného polistopadové kinematografiiPavel Bednařík

starší články

F1.17DOK.REVUE
23. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková