S dokumentárním filmem je potíž

Dok.revue bude dokumentární film vždy vnímat v jeho kulturních, společenských a politických vazbách

S dokumentárním filmem je potíž. Lze na něj nahlížet povýtce ideově a být přesvědčiví v jeho obhajobě i odmítnutí, neboť koneckonců záleží na divákovi, který o něm právě hovoří. Dok.revue sleduje témata, jimž se dokumenty věnují, a bude poukazovat na ta, která chybějí, protože jejich různost považuje za základ přemýšlivé subverzivity ku prospěchu celku. Dok.revue prosazuje dokumentární film jako dílo umělecké a bude dál pojmenovávat jeho jedinečný způsob osvojování života a informovat o jeho stále se rozvíjejícím repertoáru prostředků v českém i světovém kontextu. Dok.revue bude také dokumentární film vždy vnímat v jeho kulturních, společenských a politických vazbách, souvisejících s dílem samým stejně jako s institucemi jeho výroby a šíření ve veřejném prostoru, kde se zprostředkování skutečnosti stává závažnějším než skutečnost sama. V prvním čísle letošního ročníku Dok.revue, který budou doprovázet obrázky Michaely Kukovičové, naleznete jiný rozhovor mezi všemi rozhovory o Českém míru, rozpravu o úpadku poznávání historie ve stále silnější linii českého dokumentu, zamyšlení dokumentující český masochismus a také poezii, dokument duše. Dobré čtení.




1.10DOK.REVUE
23. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue