Práce je obřad

Báseň byla napsána v odpovědi na jednu z pěti povídek zařazených do dokumentárního projektu Gottland – Místo Stalina Rozálie Kohoutové

Gottland - povídka Místo Stalina

Práce je obřad

Procházka na mostě a za ním –
odevždy daleko, jakoby na skále –
smetiště významu a výrobní pás času.

Jen šlapkám a skejťákům se podařilo osídlit
žárlivé místo – místo, kterému se chechtá
znojemský rudoarmějec.

Víš jak. Do prázdna hledí zbytný sochař,
smělé plány na pomník bezvěrectví,
kolemjdoucímu sklouzne z úst: „…navždy.“

I já se sklouznu na zdejším hřišti,
zítra budu dělat ulice v netýkavkách,
pravidelně jim měnit jméno,

jen tak pro radost.


 

Jonáš Hájek (1984)

Básník, překladatel, editor. Vydal sbírky poezie Suť (Fra 2007), Vlastivěda (Fra 2010) a Básně 3 (Triáda 2013). Za první z nich obdržel Cenu Jiřího Ortena a byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Působí na serveru Totem a v časopise Host vede rubriku Hostinec. Překládá z němčiny (Günter Eich, Mascha Kaléko), k vydání připravil almanach básní mladých evangelíků Hrst (Biru 2013) a dvě knihy Stanislava Vávry. Žije v Praze, pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství.




3.14DOK.REVUE
15. 09. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue