Pod sluncem tma

Režisér Martin Mareček rozjímá o vzniku svého filmu Pod sluncem tma

Předvídatelná, ale stejně překvapivá je v Zambii černočerná tma. Věděl jsem, že přístup k elektřině tam má zhruba každý čtvrtý obyvatel, že osvětlené silnice tam asi nebudou, a přesto mě zaskočilo, když jsme za soumraku vyrazili od letiště a po chvíli nás pohltila neproniknutelná temnota. Projížděli jsme hlavním městem a v kuželech světel aut se vynořovaly obrysy desítek korzujících lidí. Ta zkušenost je intenzivní a velmi jednoduše zpřítomní životní podmínky.

Důležitý je i charakter tmy. Čím blíže rovníku, tím je délka dne a noci podobnější – půl dne světlo, půl dne tma, a tak to je po celý rok. Nestmívá se postupně, ale slunce zapadne velmi rychle zhruba v šest večer a v šest ráno se zas rychle objeví.

Dlouho jsem hledal název filmu. Zpočátku to byla Oprava světla, jazykové hrátky se svět(l)em mi ale připadaly prvoplánové. Světlo jako vůle a představa bylo zas moc přemoudřelé, Světlé vyhlídky zbytečně literární a ironické, Čekání na světlo suchopárné. Pak jsem si do úvodní titulkové sekvence napsal Světlonoši. Místní obyvatelé totiž Milana Smrže, odborníka na fotovoltaiku, vynálezce a chemika, a Tomáše Tožičku, rozvojového experta, který do Zambie jezdí už od roku 2004 a uskutečnil tam několik elektrifikačních projektů pomocí obnovitelných zdrojů, často označují za bytosti, které jim přinesly světlo, a jsou jim za to vděční. Světlonoš pochází z latinského Lucifer a v religionistickém významu je to postava, která nemá jednoznačnou roli – je sice zdrojem pokušení, ale záleží na každém člověku, jak s ním naloží. Tento titul byl docela přesný, ale zbytečně strhával pozornost na dvojici hrdinů, a já nechtěl stavět standardní portrét dvou rozvojových pracovníků, zkoumat jejich zázemí, motivace, názory. To vše jsem záměrně vynechal, oholil. Soustředil jsem se jenom na situace, do nichž se dostávají během své mise. Oba dva jako zástupci evropského myšlení, zkušeností, pocitů. Stavy míjení i prolínání různých světů, různých podob světla a tmy. Proto jsem se na úplném konci dostal k názvu, který je vlastně geografickým i ekonomickým východiskem, impulsem pomoci a ještě se podobá jednomu českému přísloví. Pod sluncem tma vymyslela moje sestra, když jsem jí popisoval první dojmy z výjezdu i natočeného materiálu. Třeba i fakt, že v domech navzdory slunnému dni skoro není vidět. Z pochopitelných důvodů, aby vedro neroztavilo vnitřky domovů, jsou na oknech husté závěsy – potřebné „zatmění“ slunce. V angličtině se film jmenuje Solar Eclipse.

Výsledný tvar je strukturován téměř jako hraný film a z odstupu. Od začátku to byla jasná volba. Chtěl jsem se vyhnout zbrklé analýze – během omezené doby pochopit věci, které rozhodně nejsou jenom záležitostí rozumu. Nepokoušel jsem se dělat film o Africe, cokoli vysvětlovat, soudit. Osahávat, nasávat, prožívat, ale nehodnotit a neznačkovat. Také jsem se hodlal osvěžit změnou stylu. Vyjmout se z obrazu a situací, nekomentovat. Podívat se na aktivitu někoho jiného tak, jako kdyby někdo pozoroval mě (nás) během práce třeba na projektu Auto*Mat.

Ano, dokážu si představit, že z filmu může mít někdo dojem takzvané politické nekorektnosti, ale to je vždy problém interpretačního klíče, a té takzvanosti. Myslím, že při fyzické práci není čas na bezpohlavní diplomacii a povrchní humanismus. Snímek je dávkovaný postupným průběhem dní a nocí, pokračováním oprav, poznáním, přijetím, únavou. Snažili jsme se hrát fair-play. Respektovali jsme vymezené území, jak od vesničanů, tak od Milana a Tomáše. Nechci podporovat stereotypy na žádné straně výkladového spektra. Ve filmu jsou situace bez filtrů a cenzury. Tak, jak je zaznamenali lidé ze středu Evropy. Jen další verze skutečnosti.


(Text vzešel z rozhovoru redakce Dok.revue s autorem.)





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská

starší články

2.11DOK.REVUE
04. 03. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková

další odkazy:

Pod sluncem tma
Stránka filmu na webu MFDF Ji.hlava