Pohled odjinud

Festivalové snímky pohledem zahraničních kritiků - Roura ruského režiséra Vitalije Manského

Pipeline

Poeticky laděný text Elizabeth Kerr z The Hollywood Reporter se věnuje snímku Roura Vitalije Manského. Popisuje způsob, jakým Mansky pracuje se sibiřskou krajinou i jejími obyvateli, a zdůrazňuje pochmurnou výpověď snímku i přes to, že v něm absentují otevřené politické komentáře.

A documentary tracking a single artifact or person from one community to another isn’t a new concept to the form, but Vitaly Mansky’s (Our Motherland, Patria O Muerte) chronicle of the disparate lives and experiences on the route of a Russian gas pipeline is as enlightening as it is novel. Veteran documentarian Mansky’s epically minded (but without the epic running time) Pipeline takes an observational journey from Siberia, across Russia and into Europe along the Urengoy-Pomary-Uzhhorod gas line, and in doing so illuminates real life along the way. It’s not the kind of feel-good or ironically infuriating doc that generally receives a wide release, but documentary festivals and similarly themed television outlets should show considerable interest.

The wildly varied levels of affluence, infrastructure and comfort in the towns along the pipeline are at the heart of Pipeline, and for the most part it’s a tough life at the very least. As he heads west Mansky proves that it’s the pipeline indeed that connects the people and places, with several subtle and moving asides. From the reporter discussing a monument to gas workers in Siberia to reindeer herders and their games, and from a makeshift priest who’s crafted a church from a derelict boxcar to a couple getting married on the border between Europe and Asia, the camera lets any hopelessness and disillusion speak for itself. There’s no overt rage, but when the reindeer herders comment on the scores of dead fish they’re catching, the pipeline and its payload looms larger than ever, however silently. Mansky steers clear of sermonizing or politicizing the material, but as with the fish sequence, it’s hard not to draw one’s own negative conclusions about the drastic inequalities and perhaps their root causes among the half dozen locations he stops in.

Aside from the residents living on the line, the star of the film is Aleksandra Ivanova’s elegant and unadorned cinematography that makes the (sometimes) blistering cold and sheer vastness of the country palpable, while visually capturing what makes each location distinct.

 

Elizabeth Kerr – The Hollywood Reporter

 



f5.13DOK.REVUE
28. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue