PICASSO


Pasolini u hrobu Gramsciho

VI

Ve spořádaném procesí jež řídí
konání city vášeň pro dílo
nikdy ne víra krajiny a lidi

jsou kostry jejichž tělo zjevilo
ztracené bytí věcí až z nich zebe
Vyjádřit je toť vyjádřiti zlo

Měšťanská koketa jejíž hruď se klepe
lačnou zelení a fialovou má tu
jediný smysl dráždit samu sebe

klikyhák v oku jančí kryje zradu
květ vtěluje se v plod a v náznak masa
anebo židle a odstíny smaltu

voskujícího vzniklé soukolí
pobřeží mořské na němž jásá
mrtvolný srpen v jeho okolí

je Mongolka již musíš vymýšlet
svoboda sochy jež nic nestojí
brutální svoboda jež mění svět

neboť jí slouží ta neznámá síla
kterou má neřest a nezkrotná lačnost
nabízet se Vše se tu sbírá

k střízlivé vášni pro průzračnost


 

Básní ze sbírky Gramsciho popel (Le ceneri di Gramsci, 1957) připomínáme, že nakladatelství Levné knihy vydalo Pasoliniho dokumentární film z roku 1964 Hovory o lásce (Comizi d´amore). Režisér cestou napříč zemí zkoumá s kamerou a magnetofonem podbřišek italské společnosti: v době, kdy byl ještě rozvod nezákonný, vstřebává otevřená forma filmu-ankety otázky po lásce a sexu stejně jako odpovědi představitelů různých vrstev a tříd. Před reportážní kameru také vystoupili italský lyrik a nositel Nobelovy cenu za literaturu Giuseppe Ungaretti, spisovatel Alberto Moravia, psychoanalytik Cesare Musatti i někdejší femme fatale italské intelektuální levice Oriana Fallaciová.




1.7DOK.REVUE
03. 09. 2007


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film