Otázka pro Samu

Dne 12. března měl vstoupit do kinodistribuce snímek Pro Samu, jenž měl předpremiéru na právě přerušeném festivalu Jeden svět. Vzhledem k aktuálním bezpečnostním opatřením a uzavírce velké části kin byla kinopremiéra odložena na neurčito a snímek je od 12. března do 22. března ke zhlédnutí na portálu DAFilms v exkluzivní online premiéře. Na dok.revue přinášíme úvahu Janise Prášila, který tento film klade do souvislosti s knihou Otázka viny Karla Jasperse.

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films

Obrazy migrace ukazují, jak lidé utíkají ze své země. Na Oscara nominovaný dokument Pro Samu si klade opačnou otázku. Ptá se, co nutí lidi zůstat ve válečné zóně. Šestadvacetiletá novinářka Waad Al-Kateab zachytila v průběhu let 2012 až 2016 život v syrském Aleppu od protestů proti režimu Bašára al-Asada po obléhání a bombardování ruskými letouny. Natočila apokalyptickou krajinu zničeného města a zraněných či mrtvých mužů, žen a dětí. V těchto drásavých válečných kulisách vykvétá nepravděpodobný příběh její lásky k doktoru Hamzovi a jejich rodinného štěstí.

Spolurežisér Edward Watts pomohl syrské novinářce, aktivistce a filmařce nalézt konečný tvar díla, v němž kombinuje válečnou a soukromou linii. V emotivním kontrapunktu zachycuje život uprostřed destrukce. Vytrvalost, vůli a odvahu tváří v tvář zoufalství, bolesti a strachu. Osobní životní události Al-Kateab jako láska, svatba, těhotenství nebo narození první dcery Samy, které je snímek věnován, rozšiřují válečný deník o intimní rozměr rodinného videa.
 

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films
 

Pro Samu nemá jen dokumentační rozměr, který ukazuje, jak stát útočí na vlastní občany. Jsme svědky toho, jak se civilisté v ruinách města snaží přežít, jak zakládají nemocnice, zachraňují uprostřed zabíjení. Odmítnutí odejít z domovů a rozhodnutí riskovat vlastní životy i životy vlastních dětí je gestem nenásilného odporu. Snímek má však ještě další výraznou rovinu, a to rovinu zpovědi. „Budou nás obviňovat, že jsme Aleppo opustili, nebo že jsme zůstali?“ ptá se Al-Kateab sama sebe na to, jaký postoj k jejím rozhodnutím a činům zaujmou budoucí generace. Není si jistá, zda někdo pochopí, proč zůstala i se svou malou dcerou uprostřed války. Její rozhodnutí, které lze stěží vysvětlit jen jako formu odporu proti režimu, dobře odůvodňuje Karl Jaspers ve své knize Otázka viny1).

Do mocenských poměrů se podle Jasperse rodíme. Nemůžeme se jim nijak vyhnout, ale máme možnost je svým jednáním ovlivňovat. Politická a společenská situace se stává součástí naší odpovědnosti. Německý filozof a lékař rozpoznává čtyři druhy viny. Kriminální vina se vztahuje na porušení zákonů a politická vina na odpovědnost za vlastní vládu a její rozhodnutí. Nás však v souvislosti se snímkem Pro Samu zajímá vina morální a metafyzická. Pokud Jaspers píše o vině, píše také o pocitu odpovědnosti. Právě ten vysvětluje odhodlání hrdinky, která cítí morální odpovědnost za stav světa, do něhož přivedla svoje dítě a ve kterém bude její dcera žít. Cítí také metafyzickou odpovědnost za existenci bezpráví, jež se děje v její přítomnosti a za jejího vědomí jiným lidem. Hlavním jmenovatelem tohoto typu odpovědnosti je solidarita.
 

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films

 

Až Sama vyroste a bude se ptát na první roky svého života, stěží nalezne správnou odpověď. Neexistuje správné řešení dilematu, zda zůstat, nebo odejít, stejně jako nelze rozhodnout, jestli je přednější svoboda, nebo život. Dělítkem mezi těmi, kteří odešli, a těmi, kteří zůstali, je pocit odpovědnosti, jenž může být někdy silnější než pud sebezáchovy.


Poznámky:

1)  JASPERS, Karl. Otázka viny: Příspěvek k německé otázce. Praha: Academia, 2019.

Festival Jeden svět přesouvá některé své filmy do online kina DAFilms.cz! Vzhledem k aktuální situaci a nařízením bezpečnostní rady státu byl Jeden svět nucen přerušit probíhající mezinárodní festival. Organizátoři se však spolu s portálem DAFilms rozhodli zpřístupnit vybrané festivalové filmy online. Více na https://www.jedensvet.cz/2020/jeden-svet-u-vas-doma





výpis dalších článků rubriky:  Glosa

1.20Děkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza Reichová
F4.19KrizeDave Kehr
F2.19Odvrácená tvář Generace ZOsudy generace Z, lidí narozených po roce 1995, jsou všude kolem nás. Jak se jim žije a s čím se potýkají, to bylo tématem prvního diskuzního večera ji.hlavského Inspiračního fóra. Ten odhalil, že svět dnešních mladých dospělých nemusí být zdaleka tak pohodový, jak na první pohled vypadá.Alžběta Cutáková
F3.17 Solidarita s Olegem SencovemGlosa Oto Horáka pro Cinepur
3.17Hledání vztahu dokumentu, diváctví a České televizeJaká je situace dokumentární tvorby na České televizi a co nového do oblasti dokumentu přinesl kanál ČT Art po 4 letech od jeho založení?Martin Svoboda
1.17Za peníze ti dáme všechnoPostřehy ze studia na nejoblíbenější umělecké univerzitě ve Velké BritániiJitka Lanšperková
f5.15Uvnitř časového krystalu temnoty a světlaO etice, estetice a metodách filmového obrazuFred Kelemen
5.14Na hrane estetiky a politikyPolitická dimenzia dokumentu na 18. ročníku MFDF Ji.hlava a v jeho mediálnych ohlasochFilip Lucinkiewicz
1.12Proč Ji.hlava a co Ji.hlava?Předzimní tóny, spirála, snad jedlé kaštany, slévání, přátelé, noc, zmatky, rez, nic novýho?Martin Mareček
6.8Naše moderní dějiny v zrcadle filmových dokumentůKamil Činátl

starší články

.DOK.REVUE
12. 03. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue