Moje romská rodina

Dokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.

Romští neherci, kteří ztvárnili postavy romského sitcomu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.

Dokumentární film Miri fajta vznikl jako několikaletý záznam snahy mladého romského tvůrce a buditele Robina Strii i jeho týmu o realizaci stejnojmenného romského sitcomu – Miri fajta (romsky Moje rodina).

Robin vyrostl jako nejstarší z osmi dětí v pěstounské rodině Striových, jejíž portrét zaznamenala režisérka Olga Špátová v dokumentární sérii Rodiče napořád (2017). S Robinem jsme navázali užší spolupráci v roce 2015, kdy ztvárnil menší roli v našem krátkém hraném filmu Syn z prostředí romského ghetta. Bylo mu 24 let, pracoval v brněnské neziskové organizaci IQ Roma servis a měl zájem o focení a filmování. To ho spojovalo s jeho nejlepším kamarádem Nikem Budaiem. Oba toužili vytvořit filmové dílo, které by bylo od Romů, o Romech a pro Romy. Pro Robina to bylo zároveň zkoumání vlastní romské identity, jejíž podoba byla poznamenána životem u českých pěstounů. Prvotní nápad, že budou točit u Romů velmi oblíbenou telenovelu, se nakonec změnil na žánr sitcomu.

Robin Stria (vpravo) při natáčení sitcomu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.
 

V létě 2016 jsme tak začali zaznamenávat vznik sitcomu a zároveň Robinův život. Sitcom měl pojednávat o romské rodině a Robinovi se podařilo dát dohromady různorodou skupinu neherců, kteří měli ztvárnit postavy. Následovalo zjištění, že herecké ani režijní dovednosti nelze získat tak snadno. Robin se rozhodl sitcom zrealizovat nejdřív jako divadelní představení, aby měl společně s herci více času se přiblížit profesionálním výkonům.

Scénář se nejdříve snažil napsat sám, ale brzy si uvědomil, že toho není schopen a potřebuje scenáristu. Robin v té době neměl na projekt žádné finanční prostředky a vše se posouvalo kupředu jen pomalu. Situace se zlepšila, když začal pracovat jako vedoucí komunitního centra Drom v brněnské sociálně vyloučené oblasti. To disponovalo nevyužitým sálem, kde mohlo probíhat zkoušení. Robin zároveň za peníze z malého grantu zaplatil scenáristu a lektorku herectví. On i herci celou dobu vše dělali zadarmo a z nadšení. V prosinci 2017 se tak uskutečnila premiéra divadelní inscenace Miri fajta. Během příštího jara následovalo zhruba deset repríz nejen v Brně, ale i v Praze nebo Jihlavě, kde se díky tomu Robinovi podařilo najít biologické rodiče.

Vztahy v romském týmu nebyly vždy ideální, především kvůli značné věkové a sociální nesourodosti. Jednu z postav ztvárnil Robinův mladší bratr David, který se během reprízování odstěhoval do chráněného bydlení v Neratově v Orlických horách. Zásadní moment proměny týmu pak představovalo Robinovo rozhodnutí uspořádat konkurz na herecké obsazení filmové verze. Jedna z původních hereček sama odešla a druhá byla nahrazena.

Robin Stria na demonstraci – scéna z chystaného dokumentu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.
 

Robinovi se podařilo získat další peníze z grantů a mohl z nich zaplatit lektory jednotlivých filmových profesí, kteří mu pomohli s realizací sitcomu. A tak se natáčení dvou pilotních dílů Miri fajty uskutečnilo během týdne na počátku září 2018. Premiéra v prosinci téhož roku vzbudila slušný mediální zájem a Robina utvrdila v přesvědčení, že se mu sitcom podaří prodat do některé internetové televize, která bude produkovat následující díly.

Nikdo se mu však celé měsíce neozval. Robin postupně získával pocit, že sitcom není tak kvalitní, jak si původně myslel. Promítal ho romské mládeži na různých klubových akcích a také na festivalu seriálů Serial Killer. Společně se zklamáním z neúspěchu u internetových televizí se u Robina dostavilo také vyhoření ze sociální práce v komunitním centru.

V létě 2019 nastoupil do brněnského Muzea romské kultury jako videodokumentátor. Zase je tak o kus blíž snu živit se jako filmař. S kolegyní Alicou Herákovou po krůčcích realizují romskou online televizi Tuke.TV. Sitcom Miri fajta tak zůstává spíš velkou zkušeností na Robinově dlouhé cestě za jeho sny, než vysněným fenomenálním úspěchem, který by změnil jeho život.

Na pozadí Robinova strastiplné snahy o původní romskou divadelní a filmovou tvorbu jsme se pokusili zachytit také přemítání o tom, co vlastně znamená současná romská identita v České republice a její konkrétní podoby zrcadlící se v osobním portrétu nejen Robina, ale i ostatních členů jeho týmu.


Scénář, režie: Martin Chlup, Petr Kačírek
Kamera: Petr Kačírek
Střih: Evženie Brabcová
Dramaturgie: Josef Fišer
Protagonisté: Robin Stria, Sabina Bendová, Kristína Richterová, Štefan Feri, David Stria, Nicol Budai, Tobias Šarišský, Daniel Janeček
Producent: Jan Hubáček (GNOMON Production s.r.o.)





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
F3.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek
3.19Rekviem za konec fosilní éryDokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.Jindřich Andrš
F4.19Sametová FAMUVizuální umělkyně Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, jenž nabízí pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU. Snímek uvádí ji.hlavský festival dnes v 10 hodin v Horáckém divadle.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara

starší články

.DOK.REVUE
02. 12. 2019


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film