Moje romská rodina

Dokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.

Romští neherci, kteří ztvárnili postavy romského sitcomu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.

Dokumentární film Miri fajta vznikl jako několikaletý záznam snahy mladého romského tvůrce a buditele Robina Strii i jeho týmu o realizaci stejnojmenného romského sitcomu – Miri fajta (romsky Moje rodina).

Robin vyrostl jako nejstarší z osmi dětí v pěstounské rodině Striových, jejíž portrét zaznamenala režisérka Olga Špátová v dokumentární sérii Rodiče napořád (2017). S Robinem jsme navázali užší spolupráci v roce 2015, kdy ztvárnil menší roli v našem krátkém hraném filmu Syn z prostředí romského ghetta. Bylo mu 24 let, pracoval v brněnské neziskové organizaci IQ Roma servis a měl zájem o focení a filmování. To ho spojovalo s jeho nejlepším kamarádem Nikem Budaiem. Oba toužili vytvořit filmové dílo, které by bylo od Romů, o Romech a pro Romy. Pro Robina to bylo zároveň zkoumání vlastní romské identity, jejíž podoba byla poznamenána životem u českých pěstounů. Prvotní nápad, že budou točit u Romů velmi oblíbenou telenovelu, se nakonec změnil na žánr sitcomu.

Robin Stria (vpravo) při natáčení sitcomu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.
 

V létě 2016 jsme tak začali zaznamenávat vznik sitcomu a zároveň Robinův život. Sitcom měl pojednávat o romské rodině a Robinovi se podařilo dát dohromady různorodou skupinu neherců, kteří měli ztvárnit postavy. Následovalo zjištění, že herecké ani režijní dovednosti nelze získat tak snadno. Robin se rozhodl sitcom zrealizovat nejdřív jako divadelní představení, aby měl společně s herci více času se přiblížit profesionálním výkonům.

Scénář se nejdříve snažil napsat sám, ale brzy si uvědomil, že toho není schopen a potřebuje scenáristu. Robin v té době neměl na projekt žádné finanční prostředky a vše se posouvalo kupředu jen pomalu. Situace se zlepšila, když začal pracovat jako vedoucí komunitního centra Drom v brněnské sociálně vyloučené oblasti. To disponovalo nevyužitým sálem, kde mohlo probíhat zkoušení. Robin zároveň za peníze z malého grantu zaplatil scenáristu a lektorku herectví. On i herci celou dobu vše dělali zadarmo a z nadšení. V prosinci 2017 se tak uskutečnila premiéra divadelní inscenace Miri fajta. Během příštího jara následovalo zhruba deset repríz nejen v Brně, ale i v Praze nebo Jihlavě, kde se díky tomu Robinovi podařilo najít biologické rodiče.

Vztahy v romském týmu nebyly vždy ideální, především kvůli značné věkové a sociální nesourodosti. Jednu z postav ztvárnil Robinův mladší bratr David, který se během reprízování odstěhoval do chráněného bydlení v Neratově v Orlických horách. Zásadní moment proměny týmu pak představovalo Robinovo rozhodnutí uspořádat konkurz na herecké obsazení filmové verze. Jedna z původních hereček sama odešla a druhá byla nahrazena.

Robin Stria na demonstraci – scéna z chystaného dokumentu Miri fajta. Foto GNOMON Production s.r.o.
 

Robinovi se podařilo získat další peníze z grantů a mohl z nich zaplatit lektory jednotlivých filmových profesí, kteří mu pomohli s realizací sitcomu. A tak se natáčení dvou pilotních dílů Miri fajty uskutečnilo během týdne na počátku září 2018. Premiéra v prosinci téhož roku vzbudila slušný mediální zájem a Robina utvrdila v přesvědčení, že se mu sitcom podaří prodat do některé internetové televize, která bude produkovat následující díly.

Nikdo se mu však celé měsíce neozval. Robin postupně získával pocit, že sitcom není tak kvalitní, jak si původně myslel. Promítal ho romské mládeži na různých klubových akcích a také na festivalu seriálů Serial Killer. Společně se zklamáním z neúspěchu u internetových televizí se u Robina dostavilo také vyhoření ze sociální práce v komunitním centru.

V létě 2019 nastoupil do brněnského Muzea romské kultury jako videodokumentátor. Zase je tak o kus blíž snu živit se jako filmař. S kolegyní Alicou Herákovou po krůčcích realizují romskou online televizi Tuke.TV. Sitcom Miri fajta tak zůstává spíš velkou zkušeností na Robinově dlouhé cestě za jeho sny, než vysněným fenomenálním úspěchem, který by změnil jeho život.

Na pozadí Robinova strastiplné snahy o původní romskou divadelní a filmovou tvorbu jsme se pokusili zachytit také přemítání o tom, co vlastně znamená současná romská identita v České republice a její konkrétní podoby zrcadlící se v osobním portrétu nejen Robina, ale i ostatních členů jeho týmu.


Scénář, režie: Martin Chlup, Petr Kačírek
Kamera: Petr Kačírek
Střih: Evženie Brabcová
Dramaturgie: Josef Fišer
Protagonisté: Robin Stria, Sabina Bendová, Kristína Richterová, Štefan Feri, David Stria, Nicol Budai, Tobias Šarišský, Daniel Janeček
Producent: Jan Hubáček (GNOMON Production s.r.o.)





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská

starší články

.DOK.REVUE
02. 12. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková