O filmech, které měly přijít, a nepřišly

dok.revue 6.20

Příchozí. Foto Paramount Pictures

Letošní filmovou krajinu netvarovaly, tak jako obvykle, jen filmy, které jsme měli možnost zhlédnout – ať už přímo v kině v těch vzácných chvílích rozvolnění, nebo online během festivalů či na VOD platformách, jež nám letos nahradily náš běžný kulturní prostor. Krajinu zvrásnily i filmy, které jsme letos očekávali, na něž jsme se těšili, a přesto jsme je vidět nemohli. Kromě poslední bondovky k nim patří třeba sci-fi Duna kanadského tvůrce Denise Villeneuva, k jehož filmům jako Sicario: Nájemný vrah, Příchozí či Zmizení složil hudbu islandský skladatel a režisér Jóhann Jóhannsson. A právě na jeho první celovečerní a poslední životní film Last and First Men se mnozí letos těšili nejvíc. Měl být do českých kin uveden letos v listopadu, pandemie a zavřená kina tomu však zabránily a do online prostoru se tento snímek nehodí. Jóhannssonova temná, melancholická a něžná hudba jako by promlouvala z jiného světa. Je apokalyptická, a přitom plná naděje. Podobně působí i jeho celovečerní filmová adaptace sci-fi románu Last and First Men spisovatele Olafa Stapledona, v němž do Jóhannssonovy hudby a záběrů monumentálních brutalistních staveb Titova režimu promlouvá hlas herečky Tildy Swintonové. 

Navzdory tomu, že na své uvedení do kin tento mimořádný snímek u nás stále čeká, jsme se rozhodli věnovat část posledního letošního čísla dok.revue právě Jóhannssonově tvorbě. Přinášíme překlad osobního eseje Petera Albrechtsena, Jóhannssonova blízkého přítele a spolupracovníka, který vznikl krátce po Jóhannssonově smrti v únoru 2018. Adriana Belešová se pak pokusila ve svém souhrnném článku bilancovat celou tvorbu tohoto islandského tvůrce. 

Prosincové číslo dok.revue přináší jako vždy bilanční anketu o nejpodstatnější film a knihu roku 2020. Tradičně je součástí zimního čísla situační recenze vracející se k výraznému snímku uplynulého ročníku ji.hlavského dokumentárního festivalu. V tomto čísle debatuje o snímku Jana Gogoly Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu filmová kritička a teoretička Mária Ferenčuhová a dva významní slovenští dokumentaristé Peter Kerekes a Miro Remo. 

Aktuální dok.revue přináší čtenářům k Vánocům malý dárek v podobě možnosti zhlédnutí filmu Vladimíra Turnera 14,4V17.11, k jehož vzniku a koncepci autor napsal pro dok.revue text. Přečíst si můžete také to, jak Pavel Sladký koncipoval svou novou knihu Filmy jsou tajné dveře do reality, nebo glosu o tom, jak uvažovat a psát o transgender tématech

Děkujeme všem čtenářům za přízeň a na viděnou doufejme v lepších časech otevřeného světa a velkých pláten.




6.20DOK.REVUE
21. 12. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeHongkongské protesty očima Aj Wej-weje O celovečerním dokumentu Šváb (Cockroach) čínského umělce a režiséra Aj Wej-weje, zachycujícím nepokoje v Hongkongu v roce 2019, debatují pro dok.revue sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová, dokumentaristka Haruna Honcoop a antropolog a sinolog Jan Karlach, který v době protestních akcí v roce 2019 pobýval na Polytechnické univerzitě v Hongkongu.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera LackováTémaKino, nebo internet? Mají kina budoucnost, když si lidé během lockdownu navykli sledovat filmy na síti? Proměnily se skutečně divácké návyky a dochází ke změnám filmové distribuce, nebo jde spíš o promo světových streamovacích portálů?Martin SvobodaSportExperimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel SladkýBáseňZa sklemPavel NovotnýRozhovorDobrý film je vždycky o něčem jiném, než o tom, co je vidětS režisérkou Erikou Hníkovou o jejím novém filmu Každá minuta života, intimním portrétu jedné žilinské rodiny, která vychovává tříletého syna podle metody Kamevéda, aby z něj vyrostl šampion. Kamila BoháčkováNová knihaCo je „na obzoru“ české vizuální kulturyPlatforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.Pavla RouskováÚvodníkDůležitost svobodydok.revue 3.21Kamila Boháčková