Myšlení o myšlení filmem

Film-esej v reflexi současných teoretiků a další ozvěny 18. ročníku MFDF Ji.hlava

Ilustrace: Míša Kukovičová

Během 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů jsme vydali pět festivalových čísel, která v archivu najdete označena písmenem F. Redakce se v té době nejen přesídlila do Ji.hlavy, ale především rozrostla o tři skvělé redaktory: studentky pražské a olomoucké filmové vědy, Adélu Mrázovou, jejíž další texty můžete najít na serveru indiefilm, a Štěpánku Ištvánkovou, jež přispívá do olomouckého 25fps, a také o Přemysla Martinka, který se, kromě toho, že vede distribuční společnost Artcam, nárazově věnuje psaní o filmu, například pro časopis Cinepur. Festivalová čísla byla pochopitelně zaměřena na události, tvůrce a snímky, které do Jihlavy přivedl festival. Kromě rozhovorů se všemi režiséry, jejichž filmy se zúčastnily soutěže Česká radost, se však v každém čísle objevily také tematicky zaměřené články, eseje, ankety a glosy. V F-dok.revue jsme se tak postupně věnovali tématům „továrna“, „český dokument“, „politika (v) dokumentu“, „korespondence“ a „debut“.

Číslo, které rozklikáváte nyní, již patří do běžného ročního cyklu, ale i na něj ještě dopadá festivalové světlo, a to hned v několika ohledech. Texty, které obsahuje, se stále dotýkají osobností, jež měli návštěvníci Ji.hlavy možnost skutečně potkat – ať už je to rozhovor s Kidlatem Tahimikem, významným filipínským filmařem, který do Ji.hlavy přijel představit svou tvorbu, profil legendárního srbského tvůrce Želimira Žilnika, jenž letos zastával prestižní pozici jediného porotce v sekci Opus Bonum, nebo esej člena poroty sekce Mezi moři, francouzského filmového teoretika Raymonda Belloura. Navíc lze ovšem říci, že – stejně jako u festivalových dok.revue – i v případě tohoto čísla většinu textů spojuje jedno určité téma: film-esej.

Sofistikovaným, originálním a zároveň nesmírně poutavým způsobem představuje určitý typ filmu-eseje Timothy Corrigan ve studii „Refraktivní kinematografie: filmové dotazování filmu“. Jedná se o poslední kapitolu jeho knihy The Essay Film (2011), která dosud nevyšla v českém překladu a již lze bez váhání označit za dosud nejvýznamnější monografii věnovanou tématu filmu-eseje, jež byla ve 21. století v oblasti anglo-amerických filmových studií vydána.

Corrigan se ve svých úvahách zabývá jedním vyhraněným typem filmu-eseje, který označuje jako kritické myšlení o filmu skrze film; podobně i Raymond Bellour rozumí filmovému eseji jako určitému způsobu myšlení. V přednášce, kterou v dok.revue publikujeme v českém překladu (jedná se o vůbec první do češtiny převedený text tohoto významného francouzského teoretika), navazuje na svou knihu o Alexandru Astrucovi, jehož krátké eseje pomohly tradici psaní o myšlení filmem (nejen ve Francii) založit, tradici, kterou Bellour ve frankofonní oblasti sleduje a k níž zaujímá (umírněně) kritický postoj.

O esejistickém způsobu filmové tvorby se často hovoří také v souvislosti s dílem dvou již vzpomenutých tvůrců – Kidlata Tahimika a Želimira Žilnika. Tvorbu obou těchto autorů charakterizuje ovšem také silný politický náboj. Právě politické dimenzi dokumentárního filmu se v souvislosti s Ji.hlavou 2014 věnuje ve své glose Filip Lucinkiewicz. A Ji.hlavu připomíná také Filip Remunda, kurátor Inspiračního fóra, který v tomto čísle představuje svůj nový film Čtyři dny v Hotelu Pavouk.

Šesté – letos poslední – číslo dok.revue vyjde již za tři týdny, 15. 12. 2014, tentokrát i v podobě tištěné jako příloha týdeníku Respekt. A nezapomeňte, že každý čtvrtek vychází nový příspěvek na stránkách dok.blogu. Autorem toho příštího bude Milan Uhde.




5.14DOK.REVUE
24. 11. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue