Mých posledních 150 000 cigaret

Ivo Bystřičan ve filmu Mých posledních 150 000 cigaret zaznamenává svůj pokus skončit s kouřením. Při tom si všímá souvislostí politiky, průmyslu a společenské tolerance

Rozhodl jsem se natočit film, protože o cigaretách se mi dobře nemluví ani nepíše. Je to totiž léty propírané téma, které nikoho moc nezajímá. Platforma planého moralizování, otřepaná látka o tom, co je cool a co není, o stých narozeninách těžkých kuřáků, o inspiraci nebo dušení kouřem, o přirozenosti vzpoury neřestí nebo sterilitě zákazů. Všechno už se řeklo. Kuřákovi je to jedno, nekuřákovi teprve. Tím pádem se otázka kouření vrátila na svůj prapočátek – je to individuální rozhodnutí každého z nás.

Když jsem se po patnácti letech zodpovědného kouření dvou krabiček denně rozhodl přestat, už jsem po několika marných pokusech věděl, že to musí být navždy. A moje následná vlastní hysterie mě dovedla ke statistikám. A tak jsem zakrátko našel jedno moc zajímavé číslo – 70 procent kuřáků by chtělo přestat a zhruba pěti procentům se to dokonce povede.

Reportáž ČT věnovaná dokumentu původně nazvanému Mých posledních 14 000 cigaret

Cigareta jako metafora svobody, zodpovědného rozhodování a symbolu dospělosti mě tak začala moc zajímat. Jako vášnivý kuřák jsem nikdy svou milovanou závislost, vydávanou před sebou i druhými za přednost, za znak bohémství, za osobní libůstku, za výraz nezávislosti, nechtěl klást za vinu průmyslu, natož politikům. Až myšlenka na přestávání a život neživot, který bude následovat, mě přivedla na otázku, jak je možné, že je toto vůbec legální, takto dostupné, tak normální... a banální...

"Jestli má pravdu doktorka Králíková, je třeba dát cigarety na černou listinu k heroinu. Ale pak se ukáže to pokrytectví, protože by to znamenalo minus 58 miliard, což si nemůžeme dovolit." (Jaroslav Kubera, senátor ODS)

Ve filmu se sám stávám chodící cigaretou, kterou jsem skoro až doposud vlastně byl. V molitanovém převleku se coby cigareta nadživotní velikosti vydávám tam, kde mě zplodili – do Philip Morris v Kutné Hoře; snažím se dobrat svých kořenů v Imperial Tobacco nebo British American Tobacco. Zároveň děsím politiky, kteří předem netuší, že se utkají s přerostlým cigárem. Ve své civilní podobě zároveň podstupuji odvykání a chci ty peripetie ukázat tak, aby byly patrné i nekuřákovi, kterého to jinak nemusí zajímat.

Zvolil jsem formu jakéhosi podvratného infotainmentu. Jako režisér zároveň vystupuji jako chodící cigáro, film se opírá o animace, grafy, osobní videodeník. Udělal jsem to proto, že podle mě omleté téma cigaret – sféra vítězství průmyslové korupce a společenského sebeklamu – potřebuje být ztvárněno s nemoralizujícím nadhledem v kombinaci s tvrdými důkazy. Chci zaujmout diváky překvapivými souvislostmi opřenými o osobní příběh. Ten by byl banální, ale v souvislostech se stává obžalobou.


Mých posledních 150 000 cigaret, ČR 2013, režie a scénář Ivo Bystřičan.








výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková

starší články

2.13DOK.REVUE
17. 06. 2013



z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue

další odkazy:

Mých posledních 150 000 cigaret
FB stránka filmu
Českátelevize.cz
Rozhovor s Ivo Bystřičanem