Magorova báseň

O podzimní Vysočině, Vráťovi Brabencovi a samotě

Vráťa vyhlíží ve Vídni
blížící se dny podzimní,
vane na Vídeň z pusty fén,
na Vysočině letos len
sklízejí beze mne.
Snad abych z jámy bezedné
poznal zas o pár sáhů víc,
zapadl jsem až do Valdic.
Nebudu s Vráťou pít už meltu,
zůstal jsem tu.
Ty budeš sama spát
v dálce tam za Iglau,
au, za Iglau.
V poledne budeš sedět u talíře,
lehounký vánek jako od vějíře
trochu zatřese hladinou.
To slabě z jihu zavanou
odrazy větrů, z pusty fén.
Přes Znojmo je to kousek jen.
A budeš na mne čekat dál
v té staré zemi Keltů.
Ve Vídni – kousek opodál –
s Marií Vráťa pije meltu.
Přes Znojmo je to kousek jen.

(Magorovy labutí písně, 1985)


Ivan M. Jirous (1944 - 2011) známý též pod pseudonymem Magor, byl český básník a publicista, především ale vůdčí duch českého undergroundu. Mj. spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. V období normalizace byl několikrát vězněn za své názory odporující režimu. Je autorem mnoha hodnotných básnických sbírek a za dílo Magorovy labutí písně byl oceněn cenou Jaroslava Seiferta.



f2.14DOK.REVUE
25. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue

související články:

f1.14Za havrany Vráti BrabenceVydáváme se na vrchol kopce, odevzdáváme se plynutí přírody, potkáváme hejna černých ptáků