Život je jako pára nad řekou

Dvojice dokumentaristů Robert Kirchhoff a Filip Remunda popisuje dobrodružství vzniku filmu Pára nad řekou.

Pára nad řekou (Filip Remunda, Robert Kirchhoff, 2015)

Tři postavy, které jsme se rozhodli ve filmu objevovat, přišly ze šedesátých let: Laco Deczi – trubka, Jan Jankeje – kontrabas a Ľubomír Tamaškovič – saxofon. Každý z nich věří sobě a tomu, co dělá. Nic jiného jim nezbývá. Chtěli jsme, aby v tomto rozpoložení splynuli a stali se trojjediným. Každý z nich je jiný. Někdo přijímá potravu jako v zoo, jiný loví v džungli. Vyloučili jsme portrétní film.

New Haven, Connecticut. V dřevěném domě nedaleko moře žije Laco Deczi. Sídlí tu i slavná Yale University a narodil se tu i 43. prezident USA George W. Bush. Sto dvacet tisíc obyvatel. Klid. S Lacem jsme se tu sešli při přípravách ještě před natáčením. Vozil nás po městě, zastavil u hromady sutě a litoval, že jsme tu nebyli před týdnem a nenatočili odstřel továrního komínu. Rád by celý film začal obrazem, v němž by stál před hromadou padajících cihel a hrál do toho rachotu na trubku. V podobném duchu se neslo i pozdější natáčení, v němž se otiskly i další Lacovy nápady. Film začíná scénou, v níž před jazzovým klubem zagumuje policejní auto s rozsvícenými majáčky, policista vchází do klubu a za chvíli z něj vyvádí suspekta Decziho. Nechá jej dát pracky na kapotu, poučí jej o právech zadrženého a po krátkém výslechu jej zatýká za to, že ve skladbě Dahoud Clifforda Browna udělal tři chyby. Policajt byl Lacův soused ze stejné ulice, Arpád, syn maďarských emigrantů. Laco ho spontánně přepadl u oběda s nápadem, že potřebujeme natočit scénu, jak policie vykopává jazzmana z klubu za to, že zvoral tři akordy. Arpi, přestože si dal pár piv, s radostí skočil na stanici pro auto, oblékl se do uniformy a scénu podle Lacova námětu s námi natočil. Film jsme koncipovali jako sled absurdních obrazů, dokumentární jam-session, v níž všechny postavy volně improvizují a reagují na situaci, na jejímž rámci jsme se sice dopředu domluvili, konec jsme ale vždy nechávali otevřený. Takže když Chris DePino, bývalý vlakový průvodčí, lobbista a politický souputník George Walkera Bushe, volal na jeho texaský ranč s nabídkou koncertu československých jazzmanů, mohlo se klidně stát, že by Laco stanul tváří v tvář bývalému nejmocnějšímu muži planety. Pro nás byl ale více než ten mocný muž důležitý moment přátelství a hravosti dvou kamarádů Chrise a Laca.

Podobně jsme pracovali i s dalšími postavami. Bylo jedno, jestli jsme natáčeli před německým obchoďákem Jana Jankeje vydělávajícího si na živobytí v mikulášském převleku, nebo Ľuba Tamaškoviče, který vyrazil do Paříže najít svého duchovního bratra Raye Stephana Ocheho, s nímž více než před čtyřiceti lety hrál ve vyprodaných klubech. Cesta ke slávě je plná úskalí a pochybností. Vyčerpávající odysea přináší únavu, ale i vůli pokračovat. Z každodennosti se stává sled očekávání, hledání, překvapení, zklamání a ... proher.

Zůstali sami sebou, hledí na sebe. Situace tak otevírají existenciální témata lehkosti bytí i smrti. Na světě s miliardou muzikantů vystupují do popředí tito tři. Zjevují se v absurditě, humoru, tragice a paradoxu svých životů, jako by plavali ve velké řece. Čas plyne. „Světská sláva, polní tráva. Lidský život je jako pára nad řekou, a proto není kam spěchat,“ říká na začátku filmu Ľubo Tamaškovič.


Pára nad řekou bude mít premiéru na 19. MFDF Ji.hlava.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueManželstvíJak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který bude mít světovou premiéru na přelomu dubna a května na kanadském festivalu HOT DOCS, a ta domácí ho čeká na festivalu Jeden svět?Kateřina Hager
1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revueCo nejdálUkrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.Ganna Jaroševič
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer
dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka

starší články

4.15DOK.REVUE
19. 10. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková