Když radost, tak z letošní Ji.hlavy

Dokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameru

Blok krátkých filmů, které vyslal 21. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava „do světa“ v rámci distribučního projektu Česká radost v českých kinech, zakončil své několikatýdenní putování, kdy jej diváci mohli vidět třeba v Kině Pilotů nebo v kině Paskov, v pražském kině Světozor na konci listopadu. Výběr těch nejlepších krátkých filmů z letošního jednadvacátého ročníku Ji.hlavy ovšem žije dál: na adrese www.dafilms.cz. „Chtěli jsme, aby letošní výběr byl tematicky i formálně co nejpestřejší. Aby oslovil co nejširší publikum,“ uvedla vedoucí projektu Tereza Swadoschová.

Mezi zařazenými „kraťasy“ zaujal například napůl dokumentární, napůl hraný snímek Bo Hai Dužana Duonga, českého režiséra vietnamského původu, který zachytil život své rodiny v jedné pražské večerce. „Nepovažuji se za dokumentaristu,“ říká Duong, čímž otevírá otázku, kde leží a zda vůbec existuje hranice mezi dokumentem a fikcí. „Výhoda dokufikce je, že si můžete točit úplně podle svého. Udělat to tak, jak to bylo, něco přikrášlit, víc zdramatizovat, reálné situace zhustit do jednoho dne.“ Film odhaluje nesnáze Vietnamce v dnešních Čechách: počínaje pohrdlivým chováním „bílé“ většiny a konče generačními rozpory rodičů a dětí.

Také animovaný film Malá studentky pražské FAMU Diany Cam Van Nguyen tematizuje vietnamskou komunitu v Čechách. A také ona vsadila na vlastní zkušenost. „Ve filmu se snažím reflektovat pocity generace mladých Vietnamců, kteří jsou tady odmala, mluví česky lépe než vietnamsky a ve své původní kultuře tápou,“ říká. „Můžeme se identifikovat s místem, kde jsme se narodili, vyrostli nebo kde žijeme, ale zůstává otázkou, jestli se tu cítíme být doma.“ Autorčino téma získalo překvapivě silné vyznění díky jemné, citlivé animaci.

Premiéra bloku krátkých dokumentů v Kině Pilotů

Z dalších krátkých kousků zařazených v projektu letošní České radosti v českých kinech stojí za připomenutí film Petra Salaby s výmluvným názvem llllllIIIIl. Jeho „vizuální esej, kterou lze těžko popsat slovy“, kolážuje původní záběry, komentované grafy a internetový odpad. „Hodně mě inspirovaly filmy Godfreyho Reggia, jako Koyaanisqatsi. Dokumenty o něčem, co se nedá úplně verbalizovat,“ přibližuje režisér své pojetí dokumentu, který by se v horizontu dalších let mohl rozrůst do celovečerní stopáže.

Blok uzavřel syrový záznam tajné kamery: film Poslední šichta Tomáše Hisema, pod kterým je podepsaný režisér Jindřich Andrš. „Doufám, že je všecko v pořádku a že z toho budete něco mít,“ říká hlavní protagonista filmu, horník Tomáš Hisem na začátku své poslední pracovní směny v ostravském dole Paskov. Film získal na letošním ročníku ji.hlavského festivalu zvláštní cenu poroty České radosti. „Zaujala nás radikalita provedení, sugestivní minimalistický přístup a unikátní autenticita,“ stojí v rozhodnutí.

Kromě krátkých filmů nabízí projekt Česká radost v českých kinech i snímky s delší stopáží, například Mildu Pavla Křemena, Skokana Petra Václava, Všechno bude fajn Robina Kvapila nebo Umírání pro začátečníky dvojice Bára Kopecká a Marek Bouda.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

3.21Experimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel Sladký
1.21Jak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.
6.20Jak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin Svoboda
4.20Ozvěny Ji.hlavy a koronavirusSvé zahraniční ozvěny pořádá Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry už několik let. Diváci v různých částech světa díky nim mohou zhlédnout oceněné filmy předešlého ji.hlavského ročníku i debatovat s autory snímků. Letos jejich průběh výrazně ovlivnila pandemie. Navíc tento rok proběhly ozvěny kromě New Yorku, Bruselu a Bratislavy poprvé také v Antverpách a ve Vídni. Přinášíme koláž ohlasů letošních ozvěn od organizátorů z různých míst světa i v různých situacích.redakce dok.revue
1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavy Redakce
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek

starší články

6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeHongkongské protesty očima Aj Wej-weje O celovečerním dokumentu Šváb (Cockroach) čínského umělce a režiséra Aj Wej-weje, zachycujícím nepokoje v Hongkongu v roce 2019, debatují pro dok.revue sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová, dokumentaristka Haruna Honcoop a antropolog a sinolog Jan Karlach, který v době protestních akcí v roce 2019 pobýval na Polytechnické univerzitě v Hongkongu.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera LackováTémaKino, nebo internet? Mají kina budoucnost, když si lidé během lockdownu navykli sledovat filmy na síti? Proměnily se skutečně divácké návyky a dochází ke změnám filmové distribuce, nebo jde spíš o promo světových streamovacích portálů?Martin SvobodaSportExperimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel SladkýBáseňZa sklemPavel NovotnýRozhovorDobrý film je vždycky o něčem jiném, než o tom, co je vidětS režisérkou Erikou Hníkovou o jejím novém filmu Každá minuta života, intimním portrétu jedné žilinské rodiny, která vychovává tříletého syna podle metody Kamevéda, aby z něj vyrostl šampion. Kamila BoháčkováNová knihaCo je „na obzoru“ české vizuální kulturyPlatforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.Pavla RouskováÚvodníkDůležitost svobodydok.revue 3.21Kamila Boháčková