Kde se vzaly filmové festivaly

Ozvěny historie

Mezihra (Entr'acte, René Clair, 1924)

Patnáct dnů promítání avantgardních filmů z celé Evropy – nejvíc jsou zastoupeny Francie, Německo, Rusko, Belgie. Známí teoretici a filmaři jsou kurátory národních sekcí, v několika místnostech se představují i starší díla v koncipovaných retrospektivách. Diskuse, přednášky. Výběr z předváděného pak putuje po sedmi dalších městech. Porota vybírá nejlepší film, jehož režisér dostane finanční odměnu. Vypadá to na jeden z tisíce festivalů, které napříč světem každoročně prezentují kinematografii a jejichž historie podle dějepisu začala v roce 1932 založením nejstarší filmové přehlídky na světě – festivalu v Benátkách, jehož 66. ročník v těcho dnech právě probíhá. A přesto je tento popis ještě starší. Vztahuje se k velké výstavě fotografií a filmu FIFO, která proběhla v roce 1929 ve Stuttgartu.

Film se ve dvacátých letech minulého století začal přidružovat k výstavám fotografií, které umístěním do galerijního prostoru potvrzovaly svůj status uměleckého díla, kterým byl i film, zpočátku vnímaný pouze jako pouťová atrakce. Přidáváním atributů dnes charakteristických pro filmové festivaly se tak výstavy staly jejich tvořivým předchůdcem. Ve Stuttgartu byly promítány díla velkých hvězd tehdejší kinematografie, jako byli Walter Ruttmann, René Clair, Henri Chomette nebo Man Ray. Udělovaná finanční odměna byla součástí dobové debaty na rovněž nadčasové téma produkční nezávislosti. Mnohé avantgardní filmy vznikaly jako reklamy anebo byly vytvořeny na zakázku od institucí, v sovětském Rusku na zakázku státní. Hans Richter, režisér a kurátor přehlídky, chtěl tímto gestem prakticky pomoct některému z režisérů, aby další film mohl udělat nezávisle, a zavedením této ceny demonstroval svoje jednoznačné stanovisko, že avantgardní film by měl zůstat mimo vliv jakýchkoli vnějších zájmů.

Jedny ozvěny tohoto pravěkého festivalu proběhnou po osmdesáti letech v říjnu v Jihlavě.





výpis dalších článků rubriky:  Teorie

2.20Biografické filmy a chvějící se etika reálnaStudie jednoho z nejvýraznějších filmových myslitelů současnosti Timothyho Corrigana, kterou přednesl na podzim 2019 na modulu Média a dokument v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Tereza Hadravová, Timothy Corrigan
1.20Kinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza Hadravová
4.17Pohyb kamery a intenzita prostoru. Doplněk ke studiu pohyblivého obrazuVýznamný profesor filmových studií Ústavu dějin umění na Chicagské univerzitě Tom Gunning, známý především pro svůj pojem „kinematografie atrakcí“, přednesl v roce 2015 na každoroční konferenci SCMS v Montrealu příspěvek na téma pohyb kamery.Tom Gunning
2.17Zpomalující filmy Jamese Benninga a Sharon LockhartovéScott MacDonald ve své eseji představuje tvorbu Jamese Benninga a Sharon Lockhartové, především pak jejich jednozáběrové několik desítek minut trvající snímky.Scott MacDonald
3.15O možnosti kinematografické filozofieEsej amerického profesora filozofie Thomase Wartenberga o hledání možností způsobu, jakým (ne)mohou filmy pěstovat filozofiiThomas E. Wartenberg
2.15Online dokumenty vytvářené formou crowdsourcingu a politika důvěryhodnosti a autority*Esej australského mediálního teoretika Ramaswamiho Harindranatha hledá limity dokumentárních filmů vytvořených přímo lidmi účastnícími se daných událostí a řeší míru objektivity a autenticity těchto typů dokumentů. Ramaswami Harindranath
5.14Refraktivní kinematografie: filmové dotazování filmuTeorie filmů, které pomocí zlomu a odrazu kriticky zkoumají vlastní recepciTimothy Corrigan
4.14Nefikční snímkyTeorie rozumění nefikčnímu filmu skrze konvence a jejich porušováníEdward Branigan
3.14K poetice dokumentu*Příspěvek k vymezení prostoru dokumentárního diskursuMichael Renov
2.14Zotročující touha po smysluManifest radikálně otevřeného dokumentuTrinh T. Minh-ha

starší články

3.9DOK.REVUE
08. 06. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue