Každý je jiný

dok.revue 2.21

Z filmu Normální autistický film

Jinakost – téma, které spojuje články napříč aktuálním číslem časopisu dok.revue. Protagonisté dokumentů, o kterých tentokrát píšeme, se vesměs něčím vymykají běžnému měřítku, či normativní většině. Někdy názorem, jindy způsobem myšlení a prožíváním světa, nebo volbou nevšední životní cesty. Koneckonců každý z nás je do určité míry jiný než ostatní. 

Nejde však jen o dokumenty filmové. Kamila Hladká popisuje práci na své čerstvě vydané dokumentární knize Sestry, věnované čtyřem generacím řeholních sester u nás. Dnes jich je v Česku kolem tisícovky a málokdo nějakou osobně zná. Hladká se ve své knize ptá, jaké to je dobrovolně se vzdát vlastní rodiny a dětí, zda je víra řeholnic pevná, nebo o ni musí sestry stále bojovat, či zda je možné vnitřní svobodu svázat a uzavřít do cely. 

Jiný než typický je i neurodiverzní způsob myšlení, vlastní lidem s poruchou autistického spektra (PAS). Autismus poprvé popsal v roce 1943 rakousko-americký psychiatr Leo Kanner, ovšem symptomy se mohou výrazně lišit člověk od člověka. O lidech s PAS panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man – nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými autisty, nejen s fiktivními postavami? Tuto otázku si klade Martin Šrajer v tématu tohoto čísla, přičemž se omezil na českou a zahraniční tvorbu v rozmezí let 2009 až 2020.  

Zatímco v případě lidí na spektru můžeme o jejich společenské stigmatizaci diskutovat, zejména když se k autismu přiznají takové symboly společenského úspěchu, jako je zakladatel automobilky Tesla Elon Musk, dánsko-švédská filmařská a manželská dvojice Fridy a Lasseho Barkforsových se ve své trilogii na otázky společenského stigmatu cíleně zaměřuje. Poslední titul jejich filmové série Raising a School Shooter, jenž měl premiéru na nedávno skončeném dánském festivalu dokumentárního filmu CPH:DOX, přináší příběh rodičů tří školních střelců, přičemž staví toto aktuální téma do nového světla. V rozhovoru pro dok.revue odhalují oba tvůrci svou metodu. 

Marta Kovářová ve svém článku popisuje, jak připravovala dokument Jiříkovo vidění, v němž zachycuje donquijotský boj svého otce, etablovaného vědce Jiřího Svobody, za snížení emisí CO2 a za celosvětovou uhlíkovou daň. „Jiří se ve filmu se svojí ideou jednotné celosvětové daně z těžby fosilních paliv a její stoprocentní dividendy pro všechny ocitá v situaci sám proti všem. S konceptem uhlíkově daně naráží, kam se hneme, vypadá to, že svět považuje tento plán pouze za projev Jiříkova vidění. A tím se vlastně stává i samotný film, který svéráznou perspektivu Jiřího zpřítomňuje,“ píše o svém otci a jejich společném filmu Marta Kovářová. 

V dokumentární eseji Rentgen rodiny ukazuje íránská režisérka Fírúze Khosrovaniová na příkladu svých rodičů, kam vede neschopnost tolerance jiného životního přístupu či jiné víry, a to dokonce v rámci rodiny. Zatímco otec režisérky vyznával západní a světské hodnoty, její matka byla oddanou muslimkou a stoupenkyní islámské revoluce. Ani jeden nechtěl či nemohl ustoupit ze svých pozic. Film promlouvá skrze osobní příběh o íránské společnosti konce sedmdesátých let. Jde však o univerzálnější téma, jak dokládá debata o filmu, jíž se pro dok.revue zúčastnili odborník na Blízký východ Břetislav Tureček,  dokumentaristka a básnířka Martina Malinová a studentka dokumentu Širín Nafariehová.

Závěrem bych ráda upozornila na básně Jana Kačeny, které v dok.revue vycházejí vůbec poprvé a připomínají výjimečného divadelního tvůrce i autora svérázných dokumentů.




2.21DOK.REVUE
31. 05. 2021


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila Hladká