Jihlavou prošel osvětlený průvod a přijel i Bill Morrison

20. ročník MFDF Ji.hlava začal

V úterý večer se od festivalového Majáku na Masarykově náměstí vydalo na pouť do DKO několik postav s osvětlenými artefakty, jež dominují letošnímu vizuálu. Téma co si neseme na zádech tak na prchavý okamžik získalo hmatatelnou podobu.

Do Ji.hlavy přijel také filmový experimentátor Bill Morrison. Ten v retrospektivní sekci osobně uvede také svá dvě aktuální díla – španělský cestopis Dokařův sen a až hororový snímek Sirotek Annie. „Archivem je přístav, místo, kde se vykládá i nakládá zboží, které se zde skladuje, dokud je dokař zas nevyskladní. Coby filmový badatel a střihač pátrám po ukrytém či prchavém filmovém materiálu,“ komentuje svůj nejnovější film Bill Morrison.

Dnes se také můžete těšit na stěžejní díla 20. a 30. let sovětské avantgardní tvorby. Na první nadechnutí Dziga Vertov, na druhé ti ostatní. První dialog mezi Dzigou Vertovem a Michailem Kaufmanem se odehraje už dnes ve 23 hodin v sále DKO II. Film Sověte, vpřed! (Dziga Vertov, 1926) a Moskva (Michail Kaufman, Ilja Kopalin, 1927) doprovodí kytarovým sólem Jan Kašpar a jeho projekt Obelisk of Light spolu s kolegy z Raw Deal.

Další ruské avantgardní filmy doprovodí v sobotu 29. října například hudební skladatel, sbormistr a pianista Karel Loula, duo Ba:zzel či duo Afrika Corpse, jež film Turksin a Šestina světa doplní minimalistickými hudebními plochami.




F1.16DOK.REVUE
26. 10. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue