Ji.hlava 22 a paměť


Už dnes vypukne Ji.hlava 22. Festival s tématem „paměti“ zahájí snímek Máme na víc o předvolební prezidentské kampani Michala Horáčka a slavnostním večerem diváky provedou režiséři Tereza Nvotová a Jan Foukal.  

Tradičně dojde i na předání prvních ocenění. Cenu Respektu za nejlepší investigativní reportáž minulého roku předá šéfredaktor zpravodajského serveru Aktuálně.cz Josef Pazderka a nejlepší krátký dokument ze sekce Krátká radost vyhlásí Hana Šilarová z portálu DAFilms.cz. Vítěze sekce vybrali právě diváci této platformy, čímž jej zároveň automaticky nominovali do předvýběru Cen americké filmové akademie v kategorii krátkometrážních dokumentárních filmů.

Zahajovací film – světová premiéra filmu Máme na víc z dílny Robina Kvapila a Radima Procházky, nabízí pohled na předvolební prezidentskou kampaň Michala Horáčka zevnitř jeho volebního štábu. „Nejvíce mne překvapili takzvaní proruští trollové, kteří se kolem Michala Horáčka točili a přeli se s ním, kdekoliv se objevil a diskutoval. Nejdříve jsme si mysleli, že jsou to obyčejní občané s jiným názorem, než jsme je potkali ve volebním štábu Miloše Zemana. I to je jedna z překvapivých linek našeho filmu,“ říká jeden z režisérů Radim Procházka. Co o filmu soudí jeho subjekt sám Michal Horáček si můžete přečíst v našem velkém rozhovoru.

První den festivalu se návštěvníci mohou těšit na Waldheimův valčík režisérky Ruth Beckermannové, který sleduje „nacistickou“ aféru rakouského prezidenta a bývalého tajemníka OSN Kurta Waldheima. Pohled do americké vyšší třídy za vlády Donalda Trumpa přinese film Jižanská kráska francouzského režiséra Nicolase Peduzziho. Film Mlčení těch druhých španělské režisérky Almudeny Carracedové je pak kronikou vytěsnění masové genocidy frankistického klerofašistického režimu ve Španělsku. Inspirační fórum zahájí svůj šestidenní program besedou s knězem Ladislavem Heryánem.




F1.18DOK.REVUE
25. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue