Jenica a Perla

Jak a proč natáčela Rozálie Kohoutová svůj nový film Jenica a Perla

Jenica a Perla

Dokument Jenica a Perla je příběhem dvou romských teenagerek nacházejících se v životním okamžiku, kdy se víceméně rozhoduje o jejich budoucnosti. Ať už jde o školu, vztah k rodičům, první milostné zážitky, dívky si hledají své místo na světě. Jenica je původně z Rumunska, ale vyrostla v Paříži na ulici. S rodiči a sourozenci přespávali, kde se dalo, a živili se žebráním. Perla pochází z romské osady na východním Slovensku. V domečku, kde bydlí, není ani tekoucí voda, ani záchod. Jenica a Perla, obě vystupovaly v tanečním souboru Kesaj tchave, jehož základ tvoří děti z východoslovenských osad, ale díky četným turné po Francii se postupně do souboru přidaly i děti rumunské. Jenica a Perla se rychle skamarádily. Vídaly se tak dvakrát do roka, vždy když Kesaj přijeli do Francie na vystoupení, kde jsem dívky poznala i já. Ve čtvrtém ročníku FAMU jsem odjela na stáž do Paříže a zůstala trochu déle, než jsem měla původně v úmyslu.

Před nástupem na FAMU jsem studovala romistiku, a přirozeně jsem se proto romské tematice věnovala i jako studentka dokumentární tvorby. Ve škole jsem o Romech natočila dva filmy (O Topánki a Roma Boys). Nicméně po Roma Boys jsem si myslela, že jsem toto téma pro sebe víceméně vyčerpala (nebo ono vyčerpalo mě, nevím). Chtěla jsem si od nekonečných debat, co s tím a proč to řeší někdo, kdo je bílý, a proč to řeším já, odpočinout. Občas jsem v Paříži pomáhala jedné neziskové organizaci s překládáním, a tak jsem měla možnost seznámit se se situací Romů migrujících z východní Evropy na Západ. Zjišťovala jsem, že situace této menšiny je celkem nezáviděníhodná, ať jsou, kde jsou, a v příběhu Jenici a Perly jsem mohla toto téma rozvinout. Nepoukazovat buď jen na chudobu romských osad a rasismus na východě, nebo jen na prekérní situaci rodin přežívajících na ulicích západoevropských velkoměst. Díky přátelství Jenici a Perly jsem měla možnost nahlédnout obojí v širším, celoevropském kontextu. A tak jsem začala točit.

Myslím, že film je odlišný od mých předchozích snímků tím, že jsem se poprvé rozhodla pro observační metodu. Velkou část tvoří situace, které jsem natáčela sama s foťákem v jejich rodinách, kde jsem seděla celé dny a tu a tam natočila pět minut. Zaznamenávala jsem situace, kterým jsem nerozuměla, a občas jsem netočila vůbec. Podle metody direct cinema jsem se jako vnější subjekt, kamera oko, snažila splynout s nábytkem a myslím, že se mi to do jisté míry povedlo. Snímek je tak snad autentickým vhledem do života Jenici a Perly, i když velmi těžce se mi hodnotí film, na kterém jsem intenzivně pracovala poslední dva roky a který jsem dostříhala teprve před měsícem.

Jenica a Perla

Film bude mít českou premiéru v dubnu 2015.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková

starší články

6.14DOK.REVUE
15. 12. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue