Je třeba procvičit širší vidění

Carol Dertnigová

Again

Audience

Authorship

Aktionism 

Appropriation

Bravo 

Burlesque 

Bonus track 

Charme 

Clapping 

Choreography 

Crawl 

Collage 

Curtain

City Movement

Dance

Dada

Document

Death of the Audience

Elements

Feminism

Fanklin Furnace

FLuxus

Flash Mob

Gay right’s Movement

Genital Panik 

Good By 

Hello 

Happening

History of Performance

Identity

Institution

If I Can´t Dance, I Don´t Want To Be Part Of Your Revolution

Ikar 

Jealous Movement 

Konzentration

Koordination

Lecture

Let`s twist again, if you can`t think it dance it.

Light

Line

Migration

Mothers of Invention

Montage

Money Money 

Non Linear biografie 

Poem 

Politics 

Performance 

Performa 

Performance festival 1978 

Performanz

Public Space 

Pussy Riot 

Perform Perform Perform 1,2,3,4

Quiet 

Queer

Queer

Quiet

Reform Movement 

Rose c’est la vie

Rose 

Rolling 

Rolling

Rose

Slapstick 

Stage 

Sound Song 

Song Sound

Spoken word 

Suffragettes invented Performance Art 

To turn

Telephone 

Transgender 

U turn

Vanilla 

Verkleidung 

Vision

Walk 

Wieder und wieder 

Walk 

Wieder und wieer 

Xylophone 

Yell

Zugabe

Zuschauer

Zoom 

Přepis voice-overu na pomezí poezie, rapu a volné asociace Caroly Dertnigové, z jejího experimentálního filmu Je třeba procvičit širší vidění (2012; MFDF Jihlava, Fascinace).
 

Přeložila Zuzana Turková 




f3.13DOK.REVUE
26. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue