Jak se vaří dějiny?

dok.revue 3.20

Ilustrace Michaela Kukovičová

V narážce na dokument Petera Kerekese otevíráme v tomto čísle dok.revue téma politiky paměti. Instituce zachycující a archivující rozhovory s pamětníky mají nepopiratelnou  hodnotu – uchovávají mizející paměť, v kakofonii hlasů se stávají pomyslnou pamětí národa. Jak však vést a snímat tyto rozhovory? Je třeba v nich zpřítomnit autora, anebo ho upozadit? A jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, které nepochybně do mnohohlasí té které doby patří, a přitom se jimi nenechat manipulovat? Stačí dát v době postfaktické prostor všem hlasům a ponechat hodnocení na budoucnosti, nebo je třeba extrémní hlasy nějak korigovat? Anebo by měl autor vedoucí rozhovory s pamětníky přiznat svou pozici a s extrémními názory se konfrontovat? To poslední navrhuje dokumentaristům filmový historik Martin Mišúr v textu zamýšlejícím se v této souvislosti (nejen) nad televizním cyklem Příběhy 20. století, kde se autoři nepokoušeli paměť národa pouze zachytit, ale i interpretovat. Dokumentarista Viktor Portel pak v rozhovoru poodhaluje způsoby natáčení rozhovorů pro Paměť národa. A v dalším rozhovoru čísla pak dokumentarista Lukáš Přibyl přibližuje svou práci na čtyřdílném cyklu vzpomínek na holokaust Zapomenuté transporty

Filmová historička a publicistka Jindřiška Bláhová zase přibližuje práci na knize o historii karlovarského festivalu, která se snaží nahlédnout tento československý filmový monopol před rokem 1989 bez ideologie Opravdu tato přehlídka dříve pouze „bojovala za mír“ či „za dokonalejší lidstvo“, jak hlásal její dobový slogan?

K nejednoznačnému čtení nabádá i debata nad dokumentem filmem Jeffa Gibbse Planet of the Humans, jenž produkoval Michael Moore a který kontroverzním způsobem upozorňuje na to, že nám na planetě nezbývá příliš času. Podobně temné, ačkoliv poetičtější poselství obsahuje i makedonský dokument Země medu, s jehož tvůrci přinášíme v tomto čísle rozhovor.




3.20DOK.REVUE
29. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová