Jak se vaří dějiny?

dok.revue 3.20

Ilustrace Michaela Kukovičová

V narážce na dokument Petera Kerekese otevíráme v tomto čísle dok.revue téma politiky paměti. Instituce zachycující a archivující rozhovory s pamětníky mají nepopiratelnou  hodnotu – uchovávají mizející paměť, v kakofonii hlasů se stávají pomyslnou pamětí národa. Jak však vést a snímat tyto rozhovory? Je třeba v nich zpřítomnit autora, anebo ho upozadit? A jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, které nepochybně do mnohohlasí té které doby patří, a přitom se jimi nenechat manipulovat? Stačí dát v době postfaktické prostor všem hlasům a ponechat hodnocení na budoucnosti, nebo je třeba extrémní hlasy nějak korigovat? Anebo by měl autor vedoucí rozhovory s pamětníky přiznat svou pozici a s extrémními názory se konfrontovat? To poslední navrhuje dokumentaristům filmový historik Martin Mišúr v textu zamýšlejícím se v této souvislosti (nejen) nad televizním cyklem Příběhy 20. století, kde se autoři nepokoušeli paměť národa pouze zachytit, ale i interpretovat. Dokumentarista Viktor Portel pak v rozhovoru poodhaluje způsoby natáčení rozhovorů pro Paměť národa. A v dalším rozhovoru čísla pak dokumentarista Lukáš Přibyl přibližuje svou práci na čtyřdílném cyklu vzpomínek na holokaust Zapomenuté transporty

Filmová historička a publicistka Jindřiška Bláhová zase přibližuje práci na knize o historii karlovarského festivalu, která se snaží nahlédnout tento československý filmový monopol před rokem 1989 bez ideologie Opravdu tato přehlídka dříve pouze „bojovala za mír“ či „za dokonalejší lidstvo“, jak hlásal její dobový slogan?

K nejednoznačnému čtení nabádá i debata nad dokumentem filmem Jeffa Gibbse Planet of the Humans, jenž produkoval Michael Moore a který kontroverzním způsobem upozorňuje na to, že nám na planetě nezbývá příliš času. Podobně temné, ačkoliv poetičtější poselství obsahuje i makedonský dokument Země medu, s jehož tvůrci přinášíme v tomto čísle rozhovor.




3.20DOK.REVUE
29. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeHongkongské protesty očima Aj Wej-weje O celovečerním dokumentu Šváb (Cockroach) čínského umělce a režiséra Aj Wej-weje, zachycujícím nepokoje v Hongkongu v roce 2019, debatují pro dok.revue sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová, dokumentaristka Haruna Honcoop a antropolog a sinolog Jan Karlach, který v době protestních akcí v roce 2019 pobýval na Polytechnické univerzitě v Hongkongu.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem se stala partyzánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková přibližuje svůj nový film Jak jsem se stala partyzánkou, který měl letos v dubnu světovou premiéru na německém festivalu Go East, kde získal Award of the Federal Foreign Office for Cultural Diversity.Vera LackováTémaKino, nebo internet? Mají kina budoucnost, když si lidé během lockdownu navykli sledovat filmy na síti? Proměnily se skutečně divácké návyky a dochází ke změnám filmové distribuce, nebo jde spíš o promo světových streamovacích portálů?Martin SvobodaSportExperimenty i hledání vlastních kořenůKteré loňské filmy považují přední evropské dokumentární festivaly za nejzajímavější? Sedm filmových přehlídek sdružených pod hlavičkou Doc Alliance nominovalo do letošní soutěže Doc Alliance Selection Award celkem 14 filmů. V čem jsou výrazné a co je spojuje?Pavel SladkýBáseňZa sklemPavel NovotnýRozhovorDobrý film je vždycky o něčem jiném, než o tom, co je vidětS režisérkou Erikou Hníkovou o jejím novém filmu Každá minuta života, intimním portrétu jedné žilinské rodiny, která vychovává tříletého syna podle metody Kamevéda, aby z něj vyrostl šampion. Kamila BoháčkováNová knihaCo je „na obzoru“ české vizuální kulturyPlatforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.Pavla RouskováÚvodníkDůležitost svobodydok.revue 3.21Kamila Boháčková