Inspirační fórum: Oliver Frljić

21. MFDF Ji.hlava


Oliver Frljić (1976) je chorvatský divadelní režisér, jehož díla jsou zaměřena na využití schopnosti divadla překonat hranice sebe sama a rozšířit jeho dosah širším sociálním kontextem. Frljić, jenž se často nechá inspirovat Aischylovými Peršany, obnažuje pomocí konceptu kontrapaměti ty části dějin, které bývají v etablovaném výkladu ignorovány, čímž dává zároveň hlas těm, které společnost přehlíží či opomíjí. Svá díla představil v mnoha divadlech a na rozličných mezinárodních festivalech, mezi jinými např. na vídeňském Wiener Festwochen, bruselském Kunstenfestivaldesarts, vratislavském Dialogu, montrealském Festivalu TransAmériques, wiesbadenském Neue Stücke aus Europa, Bělehradském mezinárodním divadelním festivalu (BITEF) nebo na newyorském La MaMa. 

V Česku byly Frljićovy inscenace uvedeny i na festivalech Bazaar a Palm-off Fest v Praze, Divadelní Flora Olomouc a jeho hra Naše násilí a vaše násilí vyvolala na brněnském festivalu Divadelní svět 2018 vlnu nevole, kdy hnutí "Slušní lidé" bojkotovalo představení a podalo trestní oznámení na ředitele festivalu a ředitele NdB v jedné osobě i samotného autora hry Olivera Frljiće.




2.18DOK.REVUE
25. 06. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue