Iniciátorské videoblogy

Všudypřítomné obrazy stírají hranici mezi privátním a veřejným

Ilustrace: Vladimir 518

Povaha všudypřítomných obrazů, umožňující snadnost a variabilitu jejich používání vlastně kýmkoliv, pozměnily napětí mezi privátním a veřejným. Rozšířeným žánrem na internetu jsou videodopisy. Nevládní organizace vyzývají občany, aby je posílali svým senátorům, publicisté jimi umožňují lidem pátrat po známých, kterým se vzdálili za války, čtenáři v této formě posílají šéfredaktorům náměty na články. V podstatě jsou to videoblogy, ale adresně mířené a tematicky zarámované. Iniciátoři pak často definují žánrová pravidla, třeba stanoví podmínku, aby dopis obsahující kritiku anebo poukázání na problém končil návrhem řešení. Mnohé dopisy jsou formálně nevynalézavé a stejně by mohly fungovat jako psaný text – například před logem firmy nainstalovaná mluvící hlava manažera, který formuluje námět na mediální kauzu. Nicméně i tento žánr nabízí otevřený prostor pro zaujetí osobního postoje k proměnlivé skutečnosti.

Auto*Mat (Martin Mareček, 2009), mimořádný film, jenž je součástí iniciativy za regulaci dopravy v Praze, je angažovaným gestem režiséra, zároveň úvahou o možnostech a limitech média a průzkumem vytrácení se Martina Marečka z role iniciátora a postoupení do role rozrušovače a inspirátora. Šestiletá proměna cílů a zároveň rétoriky, s níž jsou dosahovány pomalé změny v dialogu s dalšími institucemi. Ale zároveň šest let osobního příběhu v místě nad rušnou křižovatkou. Mareček si to vzal osobně. Esej Mika Hoolbooma je také o subjektivním používání obrazů a proměnách jejich role, o jemných vztazích k různé realitě, o jejich rámu a výpovědních variacích. Jak brát svět a jeho obrazy osobně, to je možná nejdůležitější zpráva tohoto čísla Dok.revue.




3.9DOK.REVUE
08. 06. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková