Iniciátorské videoblogy

Všudypřítomné obrazy stírají hranici mezi privátním a veřejným

Ilustrace: Vladimir 518

Povaha všudypřítomných obrazů, umožňující snadnost a variabilitu jejich používání vlastně kýmkoliv, pozměnily napětí mezi privátním a veřejným. Rozšířeným žánrem na internetu jsou videodopisy. Nevládní organizace vyzývají občany, aby je posílali svým senátorům, publicisté jimi umožňují lidem pátrat po známých, kterým se vzdálili za války, čtenáři v této formě posílají šéfredaktorům náměty na články. V podstatě jsou to videoblogy, ale adresně mířené a tematicky zarámované. Iniciátoři pak často definují žánrová pravidla, třeba stanoví podmínku, aby dopis obsahující kritiku anebo poukázání na problém končil návrhem řešení. Mnohé dopisy jsou formálně nevynalézavé a stejně by mohly fungovat jako psaný text – například před logem firmy nainstalovaná mluvící hlava manažera, který formuluje námět na mediální kauzu. Nicméně i tento žánr nabízí otevřený prostor pro zaujetí osobního postoje k proměnlivé skutečnosti.

Auto*Mat (Martin Mareček, 2009), mimořádný film, jenž je součástí iniciativy za regulaci dopravy v Praze, je angažovaným gestem režiséra, zároveň úvahou o možnostech a limitech média a průzkumem vytrácení se Martina Marečka z role iniciátora a postoupení do role rozrušovače a inspirátora. Šestiletá proměna cílů a zároveň rétoriky, s níž jsou dosahovány pomalé změny v dialogu s dalšími institucemi. Ale zároveň šest let osobního příběhu v místě nad rušnou křižovatkou. Mareček si to vzal osobně. Esej Mika Hoolbooma je také o subjektivním používání obrazů a proměnách jejich role, o jemných vztazích k různé realitě, o jejich rámu a výpovědních variacích. Jak brát svět a jeho obrazy osobně, to je možná nejdůležitější zpráva tohoto čísla Dok.revue.




3.9DOK.REVUE
08. 06. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue