Jak to vidí kritika?

Na stránkách dok.revue najdete od jara 2020 hvězdokupu, v níž vybraní čeští filmoví kritici a kritičky a také jedna slovenská kritička budou udílet vybraným současným dokumentům počet hvězdiček, podle kterých dílo hodnotí.

Tohoto hlasování se z důvodu vytíženosti neúčastnila slovenská filmová kritička a teoretička Mária Ferenčuhová, která je součástí týmu vybraných kritiků hlasujících pro dok.revue.

Maximální počet hvězdiček je pět, nevyplněná kolonka znamená, že kritik daný film neviděl, nebo se zdržel hodnocení. Aktuální hvězdokupa přináší výhradně české dokumenty z poslední doby, z nichž většina byla nominována na domácí výroční ceny – České lvy a Ceny české filmové kritiky. Další hvězdokupy, které budeme aktualizovat zhruba čtyřikrát do roka, se zaměří také na zahraniční dokumenty, audiodokumenty či televizní dokumentární tvorbu.

Hodnocené filmy první hvězdokupy

Sólo (ke zhlédnutí online zde)
Dálava (ke zhlédnutí online zde)
Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie
Forman vs. Forman
Jiří Suchý - Lehce s životem se prát
 
(ke zhlédnutí online zde)
The Sound Is Innocent (ke zhlédnutí online zde)
Viva Video, Video Viva
● Jiří Trnka: Nalezený přítel 
(ke zhlédnutí online zde)
V síti

Profily hlasujících kritiků a kritiček

Jindřiška Bláhová je filmová kritička týdeníku Respekt, pedagožka a historička na Katedře filmových studií FF UK, specializující se na vztahy mezi Hollywoodem a Evropou, filmovou kulturu v období komunistického režimu a filmové festivaly. Doktorát získala ve Velké Británii na University of East Anglia a na FF UK. Je šéfredaktorkou filmového časopisu Cinepur a předsedkyní Sdružení českých filmových kritiků.

Lucie Česálková je filmová historička, publicistka, pedagožka a kurátorka. Je šéfredaktorkou akademického časopisu Iluminace, byla redaktorkou Cinepuru a Literárních novin. Do rodičovské dovolené působila na Ústavu filmu a AV kultury FF MU, momentálně pracuje v Národním filmovém archivu a na výzkumných projektech spjatých s dějinami českého nonfikčního a dokumentárního filmu spolupracuje s Národním muzeem a Ústavem soudobých dějin AV ČR. Publikovala řadu studií v domácích i zahraničních časopisech a kolektivních monografiích, samostatně vydala knihu Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let (2014), nejnověji pak s Kateřinou Svatoňovou knihu Diktátor času. (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky (2019). Jako kurátorka se podílela na výstavě Brněnský Devětsil (s Petrem Ingerlem, Moravská galerie 2014) a Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace (s Kateřinou Svatoňovou, Dům umění města Brna 2019).


Mária Ferenčuhová je slovenská básnířka, překladatelka a filmová teoretička. Jako docentka působila na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislave, kde se věnovala rétorice a poetice dokumentárních filmů. Je autorkou knih Odložený čas. Filmové pramene, historiografia, dokumentárny film a editorkou knih Dokumentárny film v krajinách V4 a Nový slovenský film. Pracuje jako redaktorka měsíčníku Film.sk a překládá z francouzštiny prózu, poezii i odbornou literaturu. Je autorkou čtyř básnických sbírek, za tu nejnovější s názvem Imunita (2016) získala několik ocenění. Samostatné knižní výbory z její poezie vyšly ve Velké Británii, Makedonii a Řecku.

Petr Fischer je český novinář, scenárista a moderátor. V minulosti zastával pozici šéfredaktora stanice Český rozhlas Vltava, byl vedoucím kulturní rubriky deníku Hospodářských novin a několik let vedl kulturní rubriku České televize. Tam měl i vlastní pořad Konfrontace Petra Fischera. Je spoluautorem scénářů dokumentárních filmů Papírový atentát a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace. Nyní je na volné noze. Je pravidelným blogerem dok.revue.

Pavel Sladký je filmový kritik a publicista, působící v Českém rozhlase a pravidelně přispívající do časopisů Cinepur či Film a doba. Spolupracuje s řadou filmových festivalů jako moderátor masterclasses a je členem Sdružení české filmové kritiky.

Tomáš Stejskal je filmový publicista a překladatel, který aktuálně působí jako redaktor kulturní rubriky Hospodářských novin. K filmu se dostal díky oblibě japonských anime a Gillesi Deleuzovi. V roce 2008 začal spolupracovat se serverem Rejže.cz, zaměřeným na kinematografii jihovýchodní Asie, a od té doby publikuje v různých periodicích jako je Cinepur a A2 kulturní čtrnáctideník či internetový deník Aktuálně.cz. Jako dramaturg spoluorganizoval festival Film Sokolov či Fresh Film Fest. Je pravidelným blogerem dok.revue.

Martin Šrajer je filmový kritik, který pracuje v Národním filmovém archivu jako redaktor portálu Filmový přehled. Zároveň působí jako redaktor čtvrtletníku Film a doba a šéfredaktor webu film/výchova. Svými kritikami přispívá do A2larm a je doktorandem Katedry filmových studií na FF UK v Praze, kde připravuje dizertační práci o prvních ženách českého filmu.

Antonín Tesař je filmový publicista a redaktor časopisů A2 kulturní čtrnáctideník  a Cinepur. Dále pravidelně přispívá na web ArtZóna České televize a na Radio Wave (rubrika Ektoplasma). Je spoluautorem knihy o japonské popkultuře Planeta Nippon (2017) a své texty publikoval také ve sbornících Made in Japan (2014), Generace Jihlava (2015) a Křičím: „To jsem já“ (2017). Je pravidelným blogerem dok.revue.



.DOK.REVUE
11. 03. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue