Jak uchopit moře krátkého filmu

Recenze knihy Lucie Česálkové Atomy věčnosti

Foto z obálky Atomů věčnosti pochází z filmu Zářící tvář (Hugo Huška, 1943)

Lucie Česálková ve své knize Atomy věčnosti, kterou na podzim roku 2014 vydal Národní filmový archiv, podnikla hlubokou sondu do velmi málo prozkoumané problematiky oblasti krátkometrážních filmů. V rámci filmového univerza stojí tyto „krátké, drobné, dodatkové, ušmudlané či parazitující popelky“1) pro svou relativní pomíjivost v čase na okraji zájmů jak filmových odborníků, tak veřejnosti. Lucie Česálková se zaměřila na filmovou produkci, která se zcela vymyká stereotypům populárních a zábavných filmů. O co Česálkové při jejím podrobném, hloubkovém výzkumu a badatelských výpravách v moři krátkých filmů jde, zaznívá například v komentáři Karla Beníška ve filmu Jiřího Lehovce Divotvorné oko (1939): „Intrikánů a hvězd bylo před objektivem již celé moře. My Vám zde chceme ukázat něco zvláštního. Něco, čeho jste si ještě nevšimli. Drobná dramata či komedie lidského dne, krásu nejprostších předmětů, moderní pohádku o nejvšednějších věcech. Stačí je předložit divotvornému oku kamery.“ Nutno podotknout, že zdánlivá neatraktivita „drobných dramat“ této produkce v sobě naopak skrývá neuvěřitelné bohatství informací a postřehů, zachycených v nezměrném moři pohyblivých obrazů primárně zasvěcených vědě, výzkumu, vzdělávání, výchově, osvětě, propagaci či agitaci v proměnách doby, ale i experimentování a utváření vizuálních forem filmového výrazu. Jedná se o cenný doklad českého historického, společenského, politického i kulturního vývoje, v mnoha případech podtržený vysokou uměleckou hodnotou.

Lucie Česálková podrobně a dlouhodobě mapovala rozsáhlé archivní fondy původních pramenů různorodé povahy. Poučena, ale zcela odpoutaná od tradicionalistických přístupů míří v knize k zásadnímu utřídění povahy, významu a spletitosti krátkometrážní filmové produkce v proměnách celospolečenských i politických podmínek z období od 30. do 50. let dvacátého století. Přitom usiluje o ukotvení dobového diskurzu této tvorby v kontextu současné filmové teorie a historie. V publikaci autorka shrnuje svůj výzkum vývoje, principů a podmínek české krátkometrážní tvorby s vědeckým, poučným, výchovným, morálním a experimentálním aspektem.  Ve vymezeném období komplexně analyzuje podmínky produkce i širokou síť kontextů a vlivů, na základě kterých může implikovat a definovat různorodost systémových hodnot, interdisciplinární povahu a účelovost krátkého filmu. Důraz je kladen na analytický pohled na proměny podmínek institucionálního zázemí, na jeho formování a ekonomické aspekty, ale i na ovlivňující faktory vzájemných vztahů a přístupů filmařů k zadavatelům filmových zakázek.

Jako nit se celou knihou táhne i pozornost k multimediálním transformacím výrazových a estetických hodnot autorských, tvůrčích a nezávislých projevů. Krátký film v té době totiž figuroval též jako experimentální laboratoř osobitých vizí nových stylových postupů a vyjadřovacích prostředků. Toto hledání nového vidění pohyblivého obrazu výrazně přispělo ke kultivaci vizuální gramotnosti v hybridní směsici žánrů, forem, postupů a přístupů uměleckého, vědeckého i užitkového, např. reklamního a průmyslového diskurzu.

Lucie Česálková se při mapování spektra krátkých filmů pohybuje v mantinelech daných primární účelovostí počátků filmového média, které se formovalo především ve vědeckých, výzkumných, vzdělávacích a výchovných kruzích. Rozšiřuje paletu krátkého filmu uvedením kontextuálních podmínek pro produkci, přičemž definuje záměr a směřování filmařů v různých etapách vývoje společnosti. Popisuje průběžně vznikající a zanikající filmové společnosti, jejich zaměření, firemní politiku a účelové zacílení. Poukazuje ale i na praktické aspekty a působení dokumentačních, informačních, vědeckých, vzdělávacích, osvětových nebo agitačních kontextů v proměnách historického a politického vývoje země. Vymezené pole výzkumu představuje velmi složitou a komplikovanou problematiku filmové historie, kterou se Lucii Česálkové podařilo zasadit do přehledné, srozumitelné a zájem vzbuzující rekonstrukce vztahů a vazeb produkce nevýdělečné sféry krátkého filmu. Výsledný tvar představuje důležitý důkazní, poučný, ale i zábavný a inspirující materiál o recyklaci paměti, poznání, výchovy, manipulace i vizuálního vnímání pro třikrát jiný národ – od první republiky přes protektorát až po poúnorový režim.

Knihu Lucie Česálkové Atomy věčnosti považuji za publikační počin nejen v oblasti filmové historie a teorie. Kniha je nabitá důležitými kontexty, postřehy, ale i podněty pro mnoho dalších badatelských výletů do krajiny nekomerční filmové produkce. Za cennou přidanou hodnotu považuji i příjemné osvěžení četby prostřednictvím vybraných filmových ukázek k problematice knihy, zpřístupněných na webovém portálu Národního filmového archivu.


Poznámky

1) Lucie Česálková, Atomy věčnosti, s. 13.


 

Lucie Česálková: Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let.
Národní filmový archiv, Praha 2014, 430 s.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

1.21Jak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan Bernard
6.20Film jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel Sladký
5.20Armádní film a avantgarda?Americká filmová historička Alice Lovejoy popisuje vznik své knihy Československý armádní film a avantgarda (Army Film and the Avant Garde), která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Indiana University Press a jejíž český překlad od Jana Hanzlíka vyjde v příštím roce v Národním filmovém archivu. Nápad na knihu se zrodil během stáže, kterou badatelka absolvovala před několika lety v Česku. Zaujaly ji tehdy především dokumenty Karla Vachka z doby, kdy pracoval v Československém armádním filmu. Vachkovu kompletní tvorbu uvádí i letošní ji.hlavský festival v sekci Vachek 80. Alice Lovejoy
4.20Vojtěch Jasný: filmový básník a žoldnéřFilmový historik Jiří Voráč přibližuje, jak vznikala jeho monografie o Vojtěchu Jasném, autorovi legendárního filmu Všichni dobří rodáci, která se zaměřuje především na filmařovu práci v exilu a přináší i řadu dosud málo známých archivních materiálů. Kniha pod názvem Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu vychází na podzim v nakladatelství Host.Jiří Voráč
3.20Festivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška Bláhová
dok.revueTrue Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší„Žijeme ve světě, v němž máme pouze jedinou jistotu: Time is a flat circle,“ píše sémiotik a teoretik médií Martin Charvát v narážce na známou hlášku detektiva Rusta Cohlea ze seriálu True Detective. Tato televizní show Charvátovi natolik učarovala, že jí věnoval knihu. V následujícím textu přibližuje, jak svou publikaci koncipoval.Martin Charvát
2.20Člověk jako reflektor jiných světůSémiotik a teoretik médií Martin Charvát přibližuje svou knihu Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval, která se zaměřuje na „mediální problematiku“ v díle dvou vůdčích postav českého poetismu. Kniha vyjde v Nakladatelství AMU. Martin Charvát
1.20Česká škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří Fiala
dok.revueKam oči, tam hlavaAutorská kniha fotografky Markéty Kinterové Kam oči, tam hlava, vydaná v Nakladatelství AMU, je výsledkem kombinace fotografického, uměleckého a výzkumného přístupu.Markéta Kinterová
dok.revueDočíst se neslyšené: Matematika zločinu jako knihaReportážně investigativní knížka Matematika zločinu navazuje na úspěšný stejnojmenný podcast, který natočily Magdalena Sodomková a Brit Jensen a jenž odhaluje problémy současné české justice. Kniha se kromě dalšího sledování aktérů z případu známého z podcastového seriálu věnuje plagiátorským kauzám soudních znalců, aktuálnímu media capture a problému cenzury českých médií i pátrání po tom, proč dokumentární detektivku dlouho nechtěl odvysílat Český rozhlas. Nyní je již v jeho nabídce na portále mujRozhlas. Kniha vyjde v únoru v nakladatelství Albatros Media, vydání podpořil Syndikát novinářů, její vydání lze však ještě několik dní podpořit v rámci kampaně na Hithitu.Magdalena Sodomková

starší články

1.15DOK.REVUE
07. 04. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková