Hlubina zůstává

dok.revue 3.19

Obří memento doby fosilní – bývalý důlní přepravník F60 v bývalém východním Německu. Foto Kamila Boháčková

F60 je fascinující monument. Kdyby se Eiffelova věž položila na zem, bude sahat Efšedesátce sotva do dvou třetin. Tak obří přepravník na uhlí to je. Kromě industriální krásy, kterou si návštěvník může prohlédnout přímo zevnitř železných útrob, nabízí výhled na okolní krajinu Lužických jezer, která se pomalu vzpamatovává z dlouholeté těžby hnědého uhlí. Okolní krajina úspěšně prochází rekultivací, z původních povrchových dolů vznikla jezera na koupání, kolem nichž vyrostly kilometry parádně udržovaných cyklo a in-line stezek. A brázdí je čím dál více Čechů, vzhledem k tomu, že to je od nás za humny. V zářijovém čísle Dokrevue však nelákáme k projížďce na kole, ani ke koupání v jezerech. Dokonce ani neznám dokument, jenž by o této druhdy měsíční krajině poznamenané těžbou pojednával. Jen si vybavuji ten pocit, kdy člověk stojí na obřím přepravníku, ze kterého milovníci industriálních památek udělali veřejné muzeum, a přemýšlí o začátku a konci jedné krajiny. Pocit, že i když důl zatopíme, hlubina zůstává. A s ní i minulost místa. Hnědá. Černá. Železná.

F60 zde zmiňuji proto, že v tomto čísle shodou náhod přinášíme dva texty, které se zcela odlišně vztahují k době fosilní, ke starým koncům a k novým začátkům. Na jedné straně jde o text dokumentaristy Jindřicha Andrše, v němž popisuje přípravy svého celovečerního debutu Nová šichta o horníkovi, kterému po zavření dolu Paskov nezbývá než se poohlédnout po jiné práci. Schopnosti by byly, ale hodí se hornická upřímnost do dnešního světa? Jindřich Andrš ne náhodou svůj film označil za rekviem za dobu fosilní. Zcela jiná je situace ve švédské Kiruně, kde natáčela svůj celovečerní debut Kiruna – překrásný nový svět dokumentaristka s česko-švédskými kořeny Greta Stoklassa. Část Kiruny se kvůli těžbě železné rudy musí stěhovat, radnici, kostel a desítku tisíc obyvatel nevyjímaje. Lidé si pod sebou kopou jámu, aby před ní pak prchali. Je víc těžba, nebo domov? A co když je těžba domovem? V dokumentu se ale derou na povrch i zcela jiné otázky – jak třeba vybudovat nové, ideální město, kde by žili v harmonii původní obyvatelé Sámové, imigranti z Jemenu i staří a mladí? A není Kiruna ukázkou problémů současného světa v malém? 

V tomto čísle dok.revue se však dočtete mnoho jiných věcí. Například proč měl Man Ray tak rád krátké filmy, proč je Jiří Suchý chodící rubato, nebo jaký je dům, který nikdy nenajdeme

Čtením pod povrch!




3.19DOK.REVUE
24. 09. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková