Gangsteři, Helena a já

Režisérka a herečka Petra Nesvačilová o svém novém celovečerním filmu Zákon Helena

Zákon Helena

Před čtyřmi roky jsem hledala téma, jež by reflektovalo ženskou hrdinku. Seděla jsem v kuchyni své kolegyně herečky Hanky Vágnerové, která v té době natáčela seriál Expozitura, řekla mi: „Musíš točit o Heleně, je skvělá a hlavně je odvážná!” A tak jsem si vzala telefonní číslo na Helenu Kahnovou, což je bývalá elitní detektivka ÚOOZ (OBOZ), která se svým kolegou Tomášem Gregorem odhalila „Berdychův gang“ a nechala zavřít celkem 50 nebezpečných zločinců.

Sešly jsme se s Helenou na kávě v Dejvicích. Naproti mně seděla velmi pohledná žena a vyprávěla mi svůj životní příběh. Ve 23 letech se dostala k policii. Byla to doba 90. let, svoboda přinesla své, a to i s ohledem na svobodně se vyvíjející kriminalitu. Postupně začala Helena pracovat i na „Berdychově gangu“. Po sedmi letech vydírání, vyhrožování a totálních nervů, ve třiceti, s malým dítětem, se jim podařilo dostat všechny za mříže. Jenže tím to neskončilo. Zjistili, že v tom jeli i jejich kolegové a šéfové od policie. Bylo to o to horší, že ti, co mají být na straně zákona, se dostali na stranu podsvětí a pomáhali gangsterům, motivováni finančním ziskem. Helena tak musela jít i proti svým kolegům a to bylo na situaci nejtěžší. V kavárně jsem si při pohledu na Helenu uvědomila, že mě zajímá téma odvahy a postava ženy v mužském světě bojující proti zlu. Zní to nadneseně, ale jejich roky ve strachu se nedají slovy lépe vyjádřit.

Začala jsem tedy točit portrét o Heleně. Při rešerších jsem zjišťovala více a více zajímavých informací k rozvětvenosti celého případu. Je to pro mne model fungujícího podsvětí, jež je kolem nás a zasahuje i do těch nejvyšších pater politických struktur. Hned mě napadla myšlenka, že to je nebezpečný film a mohl by se i tak jmenovat. Sešla jsem se s Jankem Kroupou, který na případu „Berdychova gangu“ pracoval jako investigativní novinář. Řekl mi: „Běžte se podívat do toho podsvětí, ať víte, proti čemu Helena bojovala.” To bylo ve chvíli, kdy měl film jasnou strukturu krátkého portrétu Heleny Kahnové, která vypráví své „nebezpečné“ zkušenosti, historky z podsvětí. Skrz ně se začínaly objevovat pro mne zajímavá témata – žena v mužském světě a také to, kde se bere zlo a jestli jde zastavit. Začali jsme s produkční shánět kontakty a obvolávat tedy gangstery z „Berdychova gangu“. A začalo to! Takhle vznikl můj film ZÁKON HELENA.


Zákon Helena

První, koho jsem oslovila, byl Samopalník. Domluvili jsme si sraz ve Slavii. Měly jsme strach a u dveří jsme se kohokoliv, kdo přišel, snažily rozeznat. Věděly jsme, že sraz musí být přes den a v kavárně plné lidí. Ze strachu jsme si namalovaly pusu červenou rtěnkou. Ano, prostě holky se vyrovnávají se strachem po svém. Po několika hodinách přišla sms:

„Nedorazím, zítra, ozvu se.“ Uf, tak to znamená, že to nemám za sebou... Druhý den jsme měli opět sraz. Když jsme s produkční jely na schůzku, zavolal mi Samopalník a začal mě vyslýchat, zda jsem od policie a o co mi jde. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Řekla jsem, že pokud se se mnou nechce vidět, že to respektuji, a on řekl, že dobře, že tedy dorazí. Seděli jsme nakonec v pizzerii. A měla jsem šílený strach. Před produkční jsem se tvářila, že jsem v pohodě. Abych i ji nějak „nevypsychovala“. Uvědomila jsem si, že jestli tohle, co prožívám během hodiny já, musela Helena prožívat sedm let, tak to nechápu. Jasně ono se to časem obrousí. Ale stejně... V podsvětí je Samopalník nazýván také Mučitel, jen abyste byli v obraze. Samopalník vešel! Byl jako postava z filmu z 90. let. Měl na sobě šusťákový komplet. Všude tetování, hluboký hlas a lehce ráčkoval. Celou dobu se na nás díval podezíravě. A zeptal se, o co nám jde.

„No, chtěla bych Vás do filmu.“

„A proč?“

„Protože jste dělal loupežná přepadení a mučil jste lidi a mě zajímá, jestli se takový člověk může změnit.“

„Kecy,“ řekl Samopalník, „já s Vámi nebudu točit, teď mě pustili z vězení a musím se dát do kupy“.

Odešel. Trvalo celkem rok a půl, než kývl na natáčení. Podobným způsobem jsme za čtyři roky poznali docela dost gangsterů, kteří přinášeli další a další motivy a témata. A vznikl film, ve kterém jsem se stala vypravěčem a kde se snažím zmapovat motivy a morálku gangsterů.

Producenti Background Films se chystají film uvést do českých kin na podzim tohoto roku.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueManželstvíJak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který bude mít světovou premiéru na přelomu dubna a května na kanadském festivalu HOT DOCS, a ta domácí ho čeká na festivalu Jeden svět?Kateřina Hager
1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revueCo nejdálUkrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.Ganna Jaroševič
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer
dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka

starší články

3.16DOK.REVUE
27. 06. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková