Experimenty ukotvené v (industriální) realitě

Rozhovor s Andreou Slovákovou, která pro Ji.hlavu připravuje program sekce Fascinace

L

Hlavní téma jihlavského festivalu – továrna – se odrazí také ve filmech uváděných v rámci jedné z tradičních sekcí, Fascinacích. Experimentální filmy, které Ji.hlava letos uvede, představila jejich dramaturgyně Andrea Slováková.

Pro mnohé diváky jsou Fascinace jednou z nejpřitažlivějších sekcí festivalu: příležitost vidět vizuálně i zvukově propracované – často šokující – experimentální filmy na velkém plátně se v Čechách v tomto rozsahu nikde jinde než v Jihlavě nenaskytuje. Jakými kritérii se při výběru filmů řídíte?

Vyhledáváme filmy, které mají zjevnou referenci k realitě. Pracují s dokumentárním materiálem anebo jejich téma odkazuje na podněty z každodenní žité či historické skutečnosti a experimentují se svým výrazem. Prezentujeme filmy, které mají kromě silného důrazu na estetiku i čitelné významy. Trochu volněji jsou tato kritéria uplatňována na české experimenty – domácí scénu představujeme ve větší šíři autorských přístupů. Jelikož do Ji.hlavy jezdí mnoho zahraničních kurátorů, filmařů, producentů a distributorů, vnímáme jako podstatné i to, že jim můžeme tyto filmy zpřístupnit, upoutat na české filmaře a výtvarníky pozornost.

V rámci sekce je každoročně uvedena i retrospektiva, letos je to tematický řez z prostředí továren.  Jak bylo zobrazováno v avantgardní kinematografii?

V meziválečném období byly průmysl a továrny vnímány přes estetickou fascinaci: přesnost fungování strojů, jejich neustávající pohyb, dynamika výrobních postupů vedly k důrazu na rytmus, geometrickou harmonii. V symbolické rovině znamenaly pokrok, odkazovaly k významně progresivním pohybům industrializované společnosti. Po druhé světové válce je více zohledňován sociální a politický kontext, větší důraz i v zobrazování je kladen na souvislosti, širší prostředí. A pak se objevují recyklace. Reflexe toho, jak je a byl v dobové současnosti průmysl ukazován.

Mnozí tvůrci představí své filmy osobně. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?

Světovou premiéru filmu nazvaného L přijede uvést průkopník net artu a nových postupů práce s digitálními obrazy Jacques Perconte, který mj. spolupracoval Leosem Caraxem na snímku Holy Motors. Jsem zvědavá na debatu o jeho tvůrčí metodě i proměně technologií. Perconte již od 90. let experimentuje s kompresemi digitálního obrazu, jeho náhled na technologie proměňující film mne nesmírně zajímá.


Andrea Slováková

Andrea Slováková (1981) vystudovala Mediální studia a Filmovou vědu na Karlově univerzitě a dokumentární tvorbu na FAMU. Od r. 2003 do března 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon, A2), byla editorkou dok.revue a šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO. Od r. 2012 působí jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) a esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011).






výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

5.20Chci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila Boháčková
4.20Jeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům. Snímek bude mít českou premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Kamila Boháčková
3.20Začněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch Kočárník
3.20O vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr Šafařík
3.20Nechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin Svoboda
2.20Velké vysílací platformy nyní nakupují zábavu, ne dokumenty, protože lidé mají dost svých starostíJakou podobu bude mít letošní Marché du Film? Jak obtížné bylo připravit letošní industry program kodaňského dokumentárního festivalu CPH:DOX a s jakými verzemi počítá industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava?Radim Procházka
1.20Přinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila Boháčková
6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas
5.19Chceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila Boháčková
F5.19Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková

starší články

4.14DOK.REVUE
13. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeKontextem naší doby je nemít kontextDebata o snímku Pozorovatelna (The Viewing Booth, 2020) izraelského dokumentaristy Ra´anana Alexandrowicze, do níž jsme přizvali odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda (JF), izraelsko-slovenskou umělkyni Tamaru Moyzes (TM) a teoretičku vizuální kultury a zakladatelku platformy Fresh Eye Andreu Průchovou Hrůzovou (APH). Snímek Pozorovatelna uvádí letošní online Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Svědectví.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav ŠmídmajerTémaMuž, který předběhl svou dobuBankéř Albert Kahn vytvořil pod vlivem svého učitele, filozofa Henriho Bergsona, pozoruhodný soukromý archiv své doby. Pokusil se v něm posbírat co nejvíce filmů a fotografií svědčících o světě, v němž žil. Jeho Archiv planety, jak svou sbírku nazval, pokrývá období od první světové války do roku 1932 a zachycuje tak paměť tehdejšího světa. Výběr ze snímků z Kahnova archivu uvede online ve zvláštní sekci letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.David ČeněkTémaFantomová kinematografie Jižní KorejeProgramový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica přibližuje v následujícím textu vývoj jihokorejského dokumentu od jeho počátků po současnost. Vytváří tak potřebný kontext letošní ji.hlavské retrospektivy Průhledná krajina, jíž se stala Jižní Korea. Přehlídka představuje u nás dosud neznámé snímky, natočené v období od dvacátých let minulého století po současnost, a ukazuje fascinující cestu jihokorejského dokumentu, jehož nezávislost se začala psát až v roce 1988.Petr KubicaRozhovorChci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila BoháčkováÚvodníkDigitální archiv planetydok.revue 5.20redakce dok.revue