Experimenty ukotvené v (industriální) realitě

Rozhovor s Andreou Slovákovou, která pro Ji.hlavu připravuje program sekce Fascinace

L

Hlavní téma jihlavského festivalu – továrna – se odrazí také ve filmech uváděných v rámci jedné z tradičních sekcí, Fascinacích. Experimentální filmy, které Ji.hlava letos uvede, představila jejich dramaturgyně Andrea Slováková.

Pro mnohé diváky jsou Fascinace jednou z nejpřitažlivějších sekcí festivalu: příležitost vidět vizuálně i zvukově propracované – často šokující – experimentální filmy na velkém plátně se v Čechách v tomto rozsahu nikde jinde než v Jihlavě nenaskytuje. Jakými kritérii se při výběru filmů řídíte?

Vyhledáváme filmy, které mají zjevnou referenci k realitě. Pracují s dokumentárním materiálem anebo jejich téma odkazuje na podněty z každodenní žité či historické skutečnosti a experimentují se svým výrazem. Prezentujeme filmy, které mají kromě silného důrazu na estetiku i čitelné významy. Trochu volněji jsou tato kritéria uplatňována na české experimenty – domácí scénu představujeme ve větší šíři autorských přístupů. Jelikož do Ji.hlavy jezdí mnoho zahraničních kurátorů, filmařů, producentů a distributorů, vnímáme jako podstatné i to, že jim můžeme tyto filmy zpřístupnit, upoutat na české filmaře a výtvarníky pozornost.

V rámci sekce je každoročně uvedena i retrospektiva, letos je to tematický řez z prostředí továren.  Jak bylo zobrazováno v avantgardní kinematografii?

V meziválečném období byly průmysl a továrny vnímány přes estetickou fascinaci: přesnost fungování strojů, jejich neustávající pohyb, dynamika výrobních postupů vedly k důrazu na rytmus, geometrickou harmonii. V symbolické rovině znamenaly pokrok, odkazovaly k významně progresivním pohybům industrializované společnosti. Po druhé světové válce je více zohledňován sociální a politický kontext, větší důraz i v zobrazování je kladen na souvislosti, širší prostředí. A pak se objevují recyklace. Reflexe toho, jak je a byl v dobové současnosti průmysl ukazován.

Mnozí tvůrci představí své filmy osobně. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?

Světovou premiéru filmu nazvaného L přijede uvést průkopník net artu a nových postupů práce s digitálními obrazy Jacques Perconte, který mj. spolupracoval Leosem Caraxem na snímku Holy Motors. Jsem zvědavá na debatu o jeho tvůrčí metodě i proměně technologií. Perconte již od 90. let experimentuje s kompresemi digitálního obrazu, jeho náhled na technologie proměňující film mne nesmírně zajímá.


Andrea Slováková

Andrea Slováková (1981) vystudovala Mediální studia a Filmovou vědu na Karlově univerzitě a dokumentární tvorbu na FAMU. Od r. 2003 do března 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon, A2), byla editorkou dok.revue a šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO. Od r. 2012 působí jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) a esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011).






výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

3.20Začněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch Kočárník
3.20O vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr Šafařík
3.20Nechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin Svoboda
2.20Velké vysílací platformy nyní nakupují zábavu, ne dokumenty, protože lidé mají dost svých starostíJakou podobu bude mít letošní Marché du Film? Jak obtížné bylo připravit letošní industry program kodaňského dokumentárního festivalu CPH:DOX a s jakými verzemi počítá industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava?Radim Procházka
1.20Přinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila Boháčková
6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas
5.19Chceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila Boháčková
F5.19Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.19Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.19VR díla vztažená ke skutečnostiKurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu. Kamila Boháčková

starší články

4.14DOK.REVUE
13. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue