Experimenty ukotvené v (industriální) realitě

Rozhovor s Andreou Slovákovou, která pro Ji.hlavu připravuje program sekce Fascinace

L

Hlavní téma jihlavského festivalu – továrna – se odrazí také ve filmech uváděných v rámci jedné z tradičních sekcí, Fascinacích. Experimentální filmy, které Ji.hlava letos uvede, představila jejich dramaturgyně Andrea Slováková.

Pro mnohé diváky jsou Fascinace jednou z nejpřitažlivějších sekcí festivalu: příležitost vidět vizuálně i zvukově propracované – často šokující – experimentální filmy na velkém plátně se v Čechách v tomto rozsahu nikde jinde než v Jihlavě nenaskytuje. Jakými kritérii se při výběru filmů řídíte?

Vyhledáváme filmy, které mají zjevnou referenci k realitě. Pracují s dokumentárním materiálem anebo jejich téma odkazuje na podněty z každodenní žité či historické skutečnosti a experimentují se svým výrazem. Prezentujeme filmy, které mají kromě silného důrazu na estetiku i čitelné významy. Trochu volněji jsou tato kritéria uplatňována na české experimenty – domácí scénu představujeme ve větší šíři autorských přístupů. Jelikož do Ji.hlavy jezdí mnoho zahraničních kurátorů, filmařů, producentů a distributorů, vnímáme jako podstatné i to, že jim můžeme tyto filmy zpřístupnit, upoutat na české filmaře a výtvarníky pozornost.

V rámci sekce je každoročně uvedena i retrospektiva, letos je to tematický řez z prostředí továren.  Jak bylo zobrazováno v avantgardní kinematografii?

V meziválečném období byly průmysl a továrny vnímány přes estetickou fascinaci: přesnost fungování strojů, jejich neustávající pohyb, dynamika výrobních postupů vedly k důrazu na rytmus, geometrickou harmonii. V symbolické rovině znamenaly pokrok, odkazovaly k významně progresivním pohybům industrializované společnosti. Po druhé světové válce je více zohledňován sociální a politický kontext, větší důraz i v zobrazování je kladen na souvislosti, širší prostředí. A pak se objevují recyklace. Reflexe toho, jak je a byl v dobové současnosti průmysl ukazován.

Mnozí tvůrci představí své filmy osobně. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?

Světovou premiéru filmu nazvaného L přijede uvést průkopník net artu a nových postupů práce s digitálními obrazy Jacques Perconte, který mj. spolupracoval Leosem Caraxem na snímku Holy Motors. Jsem zvědavá na debatu o jeho tvůrčí metodě i proměně technologií. Perconte již od 90. let experimentuje s kompresemi digitálního obrazu, jeho náhled na technologie proměňující film mne nesmírně zajímá.


Andrea Slováková

Andrea Slováková (1981) vystudovala Mediální studia a Filmovou vědu na Karlově univerzitě a dokumentární tvorbu na FAMU. Od r. 2003 do března 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon, A2), byla editorkou dok.revue a šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO. Od r. 2012 působí jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) a esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011).






výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

1.21Odcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila Boháčková
6.20Hledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil Young
5.20Chci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila Boháčková
4.20Jeli jsme na polské hřiště, ale přivezli jsme si svůj manšaftRozhovor s dokumentaristy Filipem Remundou a Vítem Klusákem o jejich novém společném filmu Jak Bůh hledal Karla, který ukazuje, jak se v současném Polsku zneužívá náboženství a víra k manipulaci davů a k politickým účelům. Snímek bude mít českou premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Kamila Boháčková
3.20Začněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch Kočárník
3.20O vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr Šafařík
3.20Nechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin Svoboda
2.20Velké vysílací platformy nyní nakupují zábavu, ne dokumenty, protože lidé mají dost svých starostíJakou podobu bude mít letošní Marché du Film? Jak obtížné bylo připravit letošní industry program kodaňského dokumentárního festivalu CPH:DOX a s jakými verzemi počítá industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava?Radim Procházka
1.20Přinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila Boháčková
6.19Žijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David Havas

starší články

4.14DOK.REVUE
13. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková